Článek
Podle rady, tedy nezávislého orgánu dohlížejícího na hospodaření státu, je hlavní otázkou, zda bude možné mezi obranné výdaje zahrnout i část peněz určených na dopravní infrastrukturu. Právě ty mají pomoci dostat celkové výdaje nad hranici dvou procent HDP, jak požaduje zákon i závazek Česka vůči Severoatlantické alianci.
Samotné ministerstvo obrany má letos podle schváleného rozpočtu hospodařit s částkou 154,8 miliardy korun, což odpovídá zhruba 1,73 procenta HDP. „To by bylo nejen pod úrovní závazků vyplývajících z členství Česka v NATO, ale i potenciálně v rozporu se zákonem o financování obrany země,“ uvedla Národní rozpočtová rada ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji veřejných financí.
K dosažení dvouprocentní hranice mají podle rozpočtu přispět také výdaje jiných resortů, především ministerstva dopravy. Na stavby dopravní infrastruktury se má započítat zhruba 19,6 miliardy korun.
Rozpočtová rada ale upozorňuje, že takový postup nemusí být podle pravidel NATO automaticky uznatelný. „To je sice podle znění zákona o financování obrany možné, ale pouze pokud jsou tyto výdaje v souladu s definicí výdajů na obranu podle metodiky NATO. Rada však již dříve vyjádřila silnou pochybnost, že tomu tak je,“ uvedla.
Kam peníze půjdou
Ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (ANO) výdaje označené za obranné v rámci jiných rezortů hájí.
„Jde o výdaje kapitol, které významně přispívají k obranyschopnosti státu. Tedy Správy státních hmotných rezerv, Národního bezpečnostního úřadu a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost,“ sdělil Novinkám mluvčí ministerstva Stefan Fous.
Za obranné výdaje vláda podle něj považuje i některé dopravní stavby, příspěvky do NATO a Evropského obranného fondu, nebo výzkum a vývoj v oblasti obrany.
Fous upozornil, že tento přístup uplatnila už i předchozí vláda při přípravě rozpočtu na rok 2024 i 2025. „Není v rozporu se zákonem o financování obrany,“ dodal mluvčí.
Je rozpočet v rozporu se zákonem?
Státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun schválila Sněmovna ve středu. K podpisu ho teď dostane prezident Petr Pavel. Rozpočtová rada už dříve upozornila, že tak vysoký deficit je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministerstvo financí to odmítá.
Rada ve svém stanovisku varovala také před problémy v příštích letech. Podle jejích propočtů bude obtížné sestavit rozpočet na rok 2027 tak, aby splňoval zákonné limity pro hospodaření státu. Podle současných pravidel by měl být strukturální deficit veřejných financí nejvýše 1,25 procenta HDP.
„Pokud vláda provede další avizovaná opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu – byť jen zčásti –, deficit významně překročí zákonem stanovený limit,“ uvedla rada. I bez těchto změn bude podle ní sestavení rozpočtu komplikovat rychlý růst povinných výdajů státu, zatímco příjmy takovým tempem nerostou.
Celkové obranné výdaje by letos měly podle vlády dosáhnout zhruba 185 miliard korun. Přibližně 30 miliard z této částky pochází z rozpočtů jiných ministerstev než obrany. Kabinet předpokládá, že Česko tak vydá na obranu asi 2,06 procenta HDP. Právě o započítání části těchto peněz ale vede spor.
