O komunální odpad bude boj, na Mělnicku se rojí záměry spaloven

„Je pravda, že je to třetí spalovna na celkem malém území. Jedna se plánuje v pražských Malešicích, další u Mělníka a třetí tady u nás. Ale malešická spalovna ani Praze nebude stačit a do mělnické elektrárny se má vozit odpad spíš ze severní části Čech,“ řekl Právu místostarosta Neratovic Ladislav Židoň (Společně pro Neratovice), který má ve městě na starosti odpadové hospodářství.

Vzhledem k tomu, že spalovna firmy FCC má, podle zveřejněných dokumentů v rámci posuzování a schvalování záměru, ročně zpracovat až 160 tisíc tun odpadu a samotné Neratovice se sousední Libiší ho vyprodukují zhruba 5,5 tisíce tun, je patrné, že se bude muset odpad svážet ve velkém z mnoha dalších měst. „Chceme záruku, že se nebude dovážet ze zahraničí,“ dodal místostarosta Židoň.

To firma nemá podle svého vyjádření v úmyslu. Podle Karla Hlaváčka z FCC má zařízení zabírat 4 hektary, celý areál Spolany má 260 hektarů. Aktuálně odhadovaná výše investice je podle Hlaváčka přibližně šest miliard korun. Ze zpracovaného odpadu by měla vznikat technologická pára a elektřina pro Spolanu. „Náš plán je 160 tisíc tun odpadu za rok,“ uvedl podle ČTK Hlaváček. Předpoklad zahájení provozu spalovny je v roce 2029, veškerou vyrobenou energii má dodávat Spolaně.

Problém s projektem má i obec Libiš, na jejímž katastrálním území má spalovna stát. „Lidé tady podepisují i petici, nechtějí, aby bylo zdejší životní prostředí ještě víc zatíženo, než je,“ řekla Právu starostka Libiše Pavlína Komeštíková (Nový rozvoj).

Spolana se z minulosti potýká se starými ekologickými zátěžemi. „Nevím, jestli je bezpečné spojovat spalovnu odpadu s chemickým provozem,“ dodala starostka. Velkou obavu mají i z dopravního zatížení. Podle dokumentace by se dalo po železnici vozit maximálně 30 procent odpadu, takže většina materiálu by se navážela v nákladních autech. Podle propočtů by jich do spalovny denně přijíždělo kolem třiceti. „Ještě víc jich má být při výstavbě. Pro lidi ze zdejších nemovitostí to bude velká zátěž, další decibely z dopravy,“ upozornila Komeštíková. „Už teď jsou na Pražské ulici překračovány hlukové limity,“ doplnila místostarostka Jaroslava Holinová (Libišské ženy).

Projekty spaloven se vyrojily kvůli tomu, že po roce 2030 bude podle legislativy zakázané skládkování a veškerý odpad se musí zpracovat. Ve středních Čechách už se mluví o pěti spalovnách. Kromě zmíněných na Mělnicku a v Praze se uvažuje o další v Příbrami nebo Mladé Boleslavi, kde už začala fungovat bioplynová stanice, která zpracovává biologický odpad a v následujících letech tu mají vzniknout i další linky a zařízení na další zpracování odpadu. Projekt energetického využití odpadu plánuje i energetická skupina ČEZ v areálu elektrárny Mělník.

Tam se má na teplo a elektrickou energii proměnit až 320 tisíc tun nerecyklovatelného odpadu. Tato kapacita by měla pro Mělnicko a část severních Čech stačit. „Další spalovnu na tak malém území už nepotřebujeme, neměl by být problém vozit zdejších pět tisíc tun do mělnické elektrárny,“ namítala místostarostka Libiše Holinová.