Článek
„Severomořská ropa Brent ve srovnání se začátky obou konfliktů po deseti dnech uzavírala obchodování o shodných 23 dolarů za barel výš. Po ruském útoku to byl nárůst ze 100 na 123 dolarů za barel, zatímco v případě konfliktu v Íránu to byl nárůst ze 76 na 99 dolarů,“ řekl Novinkám hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
V únoru 2022 to znamenalo rychlé zvýšení cen benzínu o 5,29 Kč za litr a 7,70 Kč u nafty. Ta se nakonec dostala až těsně pod padesát korun.
„Když Rusko napadlo Ukrajinu, reakce energetických trhů byla okamžitá a extrémně prudká. Ropa Brent se už před samotným konfliktem obchodovala vysoko, kolem 95 dolarů za barel, protože globální trh byl po pandemii napjatý a nabídka nedokázala držet krok s rychle rostoucí poptávkou,“ uvedl analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.
Invaze pak podle něj fungovala jako katalyzátor.
Během týdne ropa vyskočila ke 120 dolarům za barel a o další týden později se krátce obchodovala dokonce kolem 140 dolarů. Šlo o jeden z nejrychlejších a nejprudších cenových šoků na ropném trhu za několik posledních desetiletí.
Závislost na Rusku a slabá koruna
„Dynamika byla mimořádná nejen kvůli samotné ceně ropy, ale také kvůli obrovské nejistotě kolem ruských dodávek. Evropa byla tehdy na ruské ropě a ropných produktech výrazně závislá a trh se snažil velmi rychle započítat riziko výpadků dodávek,“ upozornil analytik.
Situaci navíc zhoršoval kurz koruny.
„V roce 2022 byla česká měna výrazně slabší. A z kurzu 22,45 Kč za dolar oslabila za deset dní až na 23,55 Kč. Letos bylo oslabení poloviční, z 20,54 na 21,10 Kč,“ uvedl Křeček.
To bylo podle Lajska pro domácí ceny pohonných hmot klíčové, protože ropa i většina ropných produktů se obchodují právě v dolarech.
Oslabení měny tak automaticky zdražuje dovoz energií a zesiluje cenový šok pro koncové spotřebitele. Kombinace rychle rostoucí ceny ropy, geopolitické nejistoty a slabší koruny vytvořila prostředí, ve kterém se ceny na pumpách posouvaly téměř každý den.