Článek
Orientačně si zjistit, kolik budou pobírat, by si tak měli i daleko mladší lidé. A to už jen kvůli tomu, aby pak nebyli nemile překvapeni a stačili se na stáří zajistit i jinak.
Využít k tomu lze speciální Informativní důchodovou aplikaci České správy sociálního zabezpečení. „Ta bez ohledu na věk vypočítá aktuální odhad výše starobního důchodu,“ uvedla v té souvislosti sociálka.
Pro přihlášení do ní je nutná elektronická identita občana nebo datová schránka. Ale není to nic složitého, mezi prostředky elektronické identity patří vedle eObčanky či Mobilního klíče eGovernmentu například i bankovní identita. To jsou přístupové údaje do elektronického bankovnictví, přičemž banka neuvidí, jaký důchod budou lidé brát v penzi, ČSSZ pak neuvidí na bankovní účet.
V aplikaci lze i zjistit datum svého odchodu do důchodu či zkontrolovat, zda sociálka eviduje všechny odpracované roky a případně je upravit či doplnit.
To druhé umožňuje i aplikace ČSSZ zvaná Moje konto. Lze v ní zobrazit evidované doby pojištění, doplnit ty chybějící včetně příloh a navrhnout jejich prověření či úpravu.
Z penzijka lze měsíčně čerpat i přes deset tisíc
Nízká penze tak člověka zastihne v okamžiku, kdy má výrazně zvýšené výdaje za léky a zdravotní služby. Nemluvě o tom, že pokud zůstane bez partnera, spolyká v mnoha případech její většinu nájem.
Nejrozšířenějším nástrojem, kterým si člověk může dopředu zvýšit příjmy ve stáří, je doplňkové penzijní spoření. Pokud je mladší, měl by zvolit spíše dynamické a vyvážené fondy než ty konzervativní. Jsou sice rizikovější a krátkodobě mohou jít i do minusu, ale dlouhodobě u nich bývá výnos průměrně vyšší.
U dynamických to je 7,15 procenta ročně, u vyvážených 4,14 procenta. Konzervativní se zhodnocují v průměru o 1,31 procenta a staré transformované fondy, do nichž už není možné vstupovat, o 1,19 procenta.
Fondy nabízejí státní příspěvek až 340 korun měsíčně a daňové úlevy až 7200 korun ročně. Zaměstnavatelé mohou lidem přispívat až 50 tisíc korun ročně, přičemž se z toho neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.
Pokud by tak člověk podle kalkulačky penzijní společnosti Generali začal ve čtyřiceti spořit 2500 korun měsíčně, pětistovku mu přispíval zaměstnavatel a měl průměrné zhodnocení sedm procent ročně, naspořil by do 65 let až 2,65 milionu. Po dvacet let by pak z toho dostával měsíční penzi 11 tisíc korun.
Další možností je Dlouhodobý investiční produkt. Umožňuje investovat například do akcií či podílových nebo ETF fondů. Člověk může na dani ročně ušetřit až 7200 korun a využít příspěvky zaměstnavatele.
Oba způsoby lze kombinovat, navíc je možné v investicích pokračovat i v penzi. Ale lze investovat i mimo tyto produkty, například do podílových či ETF fondů.
