Článek
Řecku by mohlo snížení úrokových sazeb znatelně ulevit. Eurozóna souhlasila se snížením úroků o jeden procentní bod, Atény tak budou čerpat mezinárodní pomoc výrazně laciněji než doposud a finanční prostředky získají ještě laciněji než na finančních trzích. Snížení může podle agentury AP úrok u finanční pomoci pro Řecko dostat na průměrných zhruba 4,2 procenta.
Řecká vláda navíc získala na splacení úvěrů celkem sedm let na místo původního 3,5 roku. Podle dřívější dohody Řecko dostalo nouzové půjčky k dispozici do roku 2013, pak musí začít splácet. O finanční pomoc vysoce zadlužené Řecko požádalo EU a Mezinárodní měnový fond (MMF) loni v květnu poté, co mu kvůli ztrátě důvěry investorů úroky z nových dluhopisů začaly stoupat do neúnosné výše.
Irský premiér se s ostatními státníky pohádal
Irsko, které rovněž získalo mezinárodní finanční pomoc, o snížení úroků žádalo také, ale neúspěšně. Mimořádný summit eurozóny totiž značně poznamenala roztržka mezi novým irským premiérem Endou Kennym a některými dalšími politiky.
Irský premiér Kenny svým voličům slíbil, že u finanční pomoci vyjedná nové podmínky, aby Irsko v příštích letech tolik nezatěžovaly. Někteří evropští politici, především Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová, ovšem výměnou za zmírnění podmínek žádali zvýšení irských daní pro firmy, které jsou na evropské poměry velmi nízké.
"Takže vy po nás chcete, abychom se vzdali miliónů, ale o daních se vůbec nehodláte bavit," rozčiloval se francouzský prezident podle internetového serveru EUobserver.
Bylo to vážné, tehdy jsme i na delší čas přerušili jednání.
Růst daní irský premiér razantně odmítl a následně zablokoval dohodu o některých opatřeních, která mají v budoucnosti zlepšit konkurenceschopnost Evropské unie a jsou obsažené v takzvaném paktu pro euro. Unijní prezident Herman Van Rompuy na závěrečné tiskové konferenci uvedl, že Irsko nesplnilo podmínky pro případné snížení úroků či odložení splatnosti. Podle něj jednou z podmínek bylo "konstruktivní zapojení" do tvorby paktu.
Slovní "přestřelku" během jednání lídrů členských států eurozóny novinářům potvrdila i slovenská premiérka Iveta Radičová. "Vůči Irsku byl požadavek na v podstatě zvýšení daňových sazeb, což pan irský premiér odmítl, a reakce na to byla, že nebude ani změna splatnosti dluhu... Toto bylo vážné, tehdy jsme i na delší čas přerušili jednání," uvedla.