Článek
„Konsolidační úsilí, které začalo s velkým zpožděním, v podstatě oficiálně i skončilo,“ konstatoval analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Nápravu podle něj silně limitují povinné výdaje státu. „Rozpočet je těmito mandatorními výdaji tak zatížen, že v podstatě žádný velký prostor nikomu nedává. Když pominu dvě nové priority – Dukovany a obranu –, tak je plánovaný schodek podobně velký jako ten letošní,“ dodal.
Investiční výdaje včetně obrany vypadají impozantně, otázkou podle něj ovšem je, zda bude dost peněz na dopravní infrastrukturu. „A kromě infrastrukturních investic je otázkou i zvyšování platů ve veřejném sektoru, které může představovat dodatečný zářez do zveřejněného plánu,“ podotkl.
Novou vládu podle Dufka čeká buď nová vlna konsolidace, nebo novelizace zákona o rozpočtové odpovědnosti. „V každém případě musí počítat s tím, že dluh není zdarma, a úrokové náklady proto budou z rozpočtu ukrajovat stále více. Dřív nebo později se Česko nevyhne zvýšení daní,“ řekl Novinkám Dufek.
Připomněl, že už v roce 2027 mají na obyvatele a firmy dopadnout emisní povolenky z dopravy a vytápění budov. „Ty jsou de facto daní, jen jsou zabalené do evropského zeleného příběhu s nejistým výsledkem a dopadem,“ dodal ekonom.
Z priorit jsou rozpočtové popelky
„Rozpočet na rok 2026 hodnotím jako vynuceně dietní. Vláda se při jeho sestavování ocitla mezi dvěma mlýnskými kameny – z jedné strany ji zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nutil ke krocení celkového deficitu, z druhé strany na ni tlačil balvan mandatorních výdajů, které prostě nemohla snížit,“ poznamenal analytik společnosti Investika Vít Hradil.
Výsledkem podle něj je to, že se úspory hledaly, kde se dalo, typicky na místech, kterými se žádný politik chlubit nechce.
„Snižuje se tedy například podíl investic na celkových výdajích z jedenácti na deset procent, rozpočet ministerstva školství či ministerstva dopravy včetně Státního fondu dopravní infrastruktury, a relativně umírněný je i růst celkového objemu platů. To všechno – investice, vzdělávání, platy – jsou přitom věci, které by vláda před volbami naopak určitě ráda prezentovala jako svou výkladní skříň. Namísto toho se z nich staly rozpočtové popelky,“ upozornil Hradil.
Doplnil, že celkově stav veřejných financí zůstává neuspokojivý, když v normálním ekonomickém období generuje stamiliardové deficity. Současné vládě ovšem přesto patří podle Hradila uznání, protože rozpočet přebírala po pandemii covidu v „dezolátním stavu“.
„Za cenu obrovských politických nákladů jej dokázala ozdravit alespoň zhruba z jedné poloviny. Optimista by tedy řekl, že máme vlastně z poloviny vyhráno, pesimista by namítal, že poloviční nepořádek je pořád nepořádek,“ dodal.
Daňovým poplatníkům hrozí větší zátěž
Podle předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy a ekonoma České spořitelny Michala Skořepy skrývá návrh se schodkem 286 miliard problém v téměř čtyřicetimiliardovém převisu deficitu nad kapitálovými výdaji.
„To znamená, že část deficitu jde na úhradu výdajů nekapitálových, tedy běžných. Část nákladů na tyto běžné výdaje se tak skrz splátky dluhu přenese na daňové poplatníky v dalších letech, což není fér,“ uvedl Skořepa.
Letos přitom podle něj bylo pravidlo přibližné rovnosti mezi kapitálovými výdaji a deficitem splněno.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) označil návrh za rozpočet pro bezpečnost a energetickou nezávislost. Podle něj rozpočet tvoří rekordní objem národních investic a mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu.
„Tam, kde se vláda chválí často jen drobnými zvýšeními výdajů na různé kapitoly, často jen zhruba o procento, tam zapomíná na inflaci. Při inflaci zhruba dvě a půl procenta znamená jednoprocentní navýšení výdajů na nějakou kapitolu reálný pokles výdajů na takovou oblast,“ upozornil analytik Natlandu Petr Bartoň.
Zákonné požadavky nebude snadné splnit
Návrh rozpočtu na příští rok po započítání očekávaného salda hospodaření krajů a obcí vyhovuje požadavku na pokles strukturálního salda na 1,75 procenta HDP zakotvenému v zákoně o rozpočtové odpovědnosti.
Hradil i třeba ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda nicméně varují před kolizí se zákonem v roce 2027. Národní rozpočtová rada podle Kovandy upozorňuje, že se bez další konsolidace nepodaří zákon o rozpočtové odpovědnosti naplnit, jelikož pro rok 2027 vyžaduje strukturální schodek nejvýše 1,25 procenta HDP.
„Bude tak podle rady třeba právě dalšího konsolidačního úsilí. Pod pojmem další konsolidační úsilí si ovšem realista musí minimálně z nemalé části představit zvyšování daní,“ řekl Kovanda.
Změny povedou k provizoriu
Vláda ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho musí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale bude už návrh schvalovat Sněmovna v novém složení.
Je pravděpodobné, že se nová sněmovní většina s návrhem neztotožní a navrhne jeho přepracování. V takovém případě by Česko nejspíš zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje vládní výdaje.
Bartoň označil šance na schválení rozpočtu ve zveřejněné podobě za nulové. „Téměř jistě uvidíme nakonec ještě vyšší schodek, než je ten nyní navrhovaný. To by znamenalo buď kouzlení s čísly a definicemi, aby byl dodržen současný zákon o rozpočtově odpovědnosti, protože současný schodek je maximální možný podle zákona, nebo bude prostě zákon o rozpočtové odpovědnosti zrušen,“ řekl ekonom ČTK.
