Hlavní obsah

Povolenky zasáhnou ty nejchudší, lidé se zradikalizují, varuje ekonom

7:41
7:41

Poslechněte si tento článek

Příchod emisních povolenek pro domácnosti přinese velkou finanční zátěž pro obyvatele. Jejich cena by se měla minimálně zastropovat, jinak způsobí silný růst inflace a nejvíc dopadne na sociálně slabé rodiny. Pokud by nebyly pokuty od Evropské unie za nezvedení povolenek v Česku příliš vysoké, vyplatilo by se je zaplatit a občany novou povinností nezatížit, řekl Novinkám hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Foto: Michal Šula, Právo

Štěpán Křeček

Článek

Evropské, a tedy i české domácnosti mají od roku 2027 platit v cenách benzínu, nafty, plynu a uhlí povolenky za emise. Co si o tom myslíte?

S tímto opatřením nesouhlasím a jsem přesvědčen, že by Česko mělo podobně jako u emisní normy Euro 7 u aut hledat většinovou podporu v Evropské unii pro to, aby byl emisní systém co nejvíce osekán nebo v nejlepším případě úplně zrušen. Vypadá to, že systém budí odpor i v řadě dalších zemí Unie a jako realistické se jeví zastropování systému a jeho odklad.

Kdyby cena emisních povolenek bez stropu prudce narostla, mělo by to dramatické dopady na inflaci, na přepravu i vytápění domácností. Mnoho lidí by se ocitlo v energetické chudobě. Za mě je bezpodmínečně nutné nastavit strop, abychom mohli kalkulovat maximální dopad povolenek.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) ale nedávno řekl, že odklad zavedení povolenek neprojde, protože nemá podporu ostatních zemí…

Podpora pro jejich odložení v čase narůstá. Ministr hodnotil situaci před nějakou dobou, ale teď dál pokračuje přesvědčování evropských partnerů a myslím si, že málokdo z Evropy chce lidem zdražovat život. Musí se jednat dál, dokud se většina nepřehoupne na druhou stranu.

I tradičnější evropské strany od toho začínají dávat ruce pryč a minimálně návrh na odklad a zastropování se jeví jako prosaditelný

A co iniciativa Česka a dalších zemí o zastropování, má to naději na úspěch?

Jsem přesvědčený, že šanci na úspěch mít bude a v průběhu času se šance zvyšuje. S tím, jak se o tom diskutuje v dalších zemích Unie, odpor, zvláště po inflační vlně, narůstá. Jsou obavy, že by další prosazování takto tvrdých návrhů mohlo nahánět voličskou podporu extremistům, takže i tradičnější evropské strany od toho začínají dávat ruce pryč a minimálně návrh na odklad a zastropování se jeví jako prosaditelný.

Když hovoříme o stropu, často se zmiňuje částka 45 euro za tunu CO2, ale v cenách roku 2020. Teď to vypadá, že by to v roce 2027 mohlo být kolem 57 eur. O kolik by v tom případě energie zdražily?

Kdyby to bylo 45 euro, litr benzínu by zdražil o 3,30 Kč s DPH, litr nafty o 3,50 Kč, megawatthodina zemního plynu o 272 korun a metrák uhlí o téměř 400 korun.

Ale když započteme vývoj inflace a cena povolenky by byla 57 eur, zdražil by litr benzínu o 4,10 Kč, nafty o 4,50 Kč, megawatthodina plynu o 345 korun a metráku uhlí o 500 korun. Ovšem tím, že to není zastropováno, se na této ceně nemusíme zastavit.

Podle prvních obchodů s povolenkami vidíme, že se jejich cena pohybuje spíš kolem 81 eur. A to už znamená zvýšení cen benzínu o 5,90 Kč, nafty o 6,40 Kč, zemního plynu o 490 korun a uhlí o 710 korun.

Nemáme ale jistotu, že ceny povolenek zůstanou na současné úrovni. Většina renomovaných obchodníků nevylučuje ani cenu kolem 200 eur. A to už by litr benzínu podražil o 14,50 Kč a nafta o 15,70 korun. Megawatthodina zemního plynu by zdražila asi o 1200 Kč a metrák uhlí o 1755 korun. To by už znamenalo skutečně silný inflační tlak, protože když zdražuje doprava, tak se to propisuje do cen dalšího zboží.

Co se týče vytápění, je problém, že by to více zasahovalo sociálně slabší domácnosti. Topit uhlím dnes není dobrovolná volba, a ti, kdo si to mohou dovolit, přecházejí na jiné druhy vytápění. Ostatní patří mezi sociálně nejslabší, a ty by to zasáhlo úplně nejvíc.

S povolenkami se obchoduje na burze. Co říkáte na to, že je mohou kupovat i spekulanti, a hýbat tak s cenou?

Vidím to jako bezpečnostní riziko, protože by některé nepřátelské země mohly úmyslně vyhánět cenu emisních povolenek nahoru.

Považuji to za velkou chybu, navíc cena povolenek má v čase postupně narůstat, tak aby se zvyšoval tlak na zavádění emisně úspornějších systémů a zdrojů. A když spekulanti vidí systém, který má v čase narůstat na ceně, pochopitelně je pro ně lákavé, aby se ho účastnili. A to ve chvíli, kdy na ceně povolenky bude záviset i osud českých domácností, vidím jako problematické.

Je podstatné, abychom nezaváděli politiku, která rozděluje společnost a může vést k radikalizaci společnosti.

Co s tím?

Je nutné, aby se množství subjektů, které s povolenkami mohou obchodovat omezilo. Možnost by měli mít jen ti, kteří povolenky potřebují. Všichni ostatní na trh vstupují jen proto, aby vyháněli jejich cenu nahoru a realizovali zisk.

Povolenky budou stát pro všechny v Evropě stejně, tedy lidé z chudších zemí budou ze svých mezd platit výrazně více než ti z těch bohatých…

Vnímám to jako neférovost ze strany bohatších zemí Západu, protože mají podstatně vyšší mzdy a zvýšené náklady uhradí daleko snadněji. Pro země s nižší mzdovou úrovní jsou dopady dramatičtější a život jejich obyvatel to zasáhne daleko více.

Anketa

Obáváte se radikalizace společnosti v souvislosti se zavedením emisních povolenek pro domácnosti?
Ano
95,8 %
Ne
4,2 %
Celkem hlasovalo 13517 čtenářů.

Domnívám se, že cestou je přehodnotit celý Green Deal. Je potřeba si říct, že tato myšlenka byla do dobrého ekonomického počasí, kdy jsme neměli rostoucí výdaje na obranu a nebyly tak napjaté rozpočty.

Jenže změna klimatu je skutečnost a pro některé státy je to už teď otázka národní bezpečnosti. Například Nizozemsku hrozí, že mu zvýšená hladina moří zalije podstatnou část území. To máme rezignovat na to, něco s tím dělat?

Na změnu klimatu bychom měli reagovat postupnou adaptací, tak jak se to koneckonců dělo po celou dobu historie lidstva. Představa, že osamocená Evropská unie může vyhrát boj proti globálnímu oteplování je naivní a nerealistická. My jsme v tomto boji došli nejdále ze všech a vypouštíme již jen přibližně 6 procent globálních emisí. Další úsilí znamená extrémně vysoké náklady s relativně nízkými účinky. Více by se měly snažit ostatní regiony, kde stále jde s nízkými náklady dosáhnout velkých pokroků. Vzhledem ke ztrátě významu Evropy je však těžko k něčemu takovému donutíme.

Výběr článků

Načítám