Článek
Ještě před několika dny Stanjura avizoval rozpočtový schodek o něco nižší, kolem 280 miliard.
Příjmy státu by podle jeho návrhu měly příští rok dosáhnout 2,094 bilionu korun, meziročně tak mají vzrůst o 0,4 procenta. Výdaje se ve srovnání s letošním rokem zvýší o 2,3 procenta a dosáhnou 2,38 bilionu korun.
Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun.
„Tento návrh bych nazval rozpočtem pro bezpečnost a energetickou nezávislost podle dvou hlavních vládních priorit,“ uvedl k návrhu Stanjura. Rozpočet podle něj také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu a počítá i s rekordním objemem národních investic ve výši 174 miliard.
Vláda může v příštích týdnech rozpočet ještě upravovat, schválit finální návrh a odeslat ho do Sněmovny ale musí do konce září. Vzhledem k volbám, které proběhnou 3. a 4. října, bude rozpočet dolní komora schvalovat už v novém složení, a dá se tak předpokládat, že celý plán hospodaření státu pro příští rok dozná ještě značných změn.
O některých položkách se bude v kabinetu ještě určitě jednat. Srpnová jednání ministrů o rozpočtu poznamenal zejména boj o národní dotace, které chtěl Stanjura podle prvního „technického“ návrhu rozpočtu původně seškrtat na nulu. Nakonec avizoval, že na dobrovolné hasiče či adiktologické služby peníze dá.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně ještě před víkendem upozorňoval na to, že jeho resortu zatím chybí peníze na podporu sociální práce, na ochranu dětí či na dotace na sociální služby. Jednání o zajištění financí budou podle něj pokračovat v září.
Stanjura už dříve uvedl, že podle pravidel rozpočtové odpovědnosti by se měl rozpočtový deficit na příští rok snížit zhruba na 230 miliard korun. Tato pravidla se ale nevztahují na obranné výdaje nad úroveň dvou procent hrubého domácího produktu a na jednorázové výdaje.
Obrana, důchody, školství
Podle návrhu ministerstva financí budou obranné výdaje příští rok činit 2,35 procenta HDP, což odpovídá 206,5 miliardy korun. Výdaje na obranu budou rozděleny mezi ministerstva obrany, vnitra, dopravy a zahraničních věcí, část jich půjde i do rozpočtů Správy státních hmotných rezerv a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Největšími rozpočtovými kapitolami nadále zůstávají ministerstvo práce a sociálních věcí s rozpočtem ve výši 990,6 miliardy korun, kde se počítá s meziročním nárůstem o 21,9 miliardy Kč vzhledem k mandatorním výdajům v čele s důchody, a ministerstvo školství s 276,5 miliardy korun, u kterého má být proti letošnímu roku pokles o 14,4 miliardy Kč.
„Ten je mimo jiné důsledkem změny financování platů nepedagogických pracovníků, které v rámci rozpočtového určení daní přešlo ze státního rozpočtu na obce,“ uvedlo ministerstvo financí.
Ministerstvo obrany má podle návrhu státního rozpočtu hospodařit s 175,8 miliardy korun, což je proti letošku navýšení o 21,4 miliardy Kč, a vnitro s 119,7 miliardy korun - mělo by tak mít k dispozici téměř o 12 miliard více.
Schvalovat ho bude už nová Sněmovna
Do rozpočtového procesu letos zasáhnou říjnové sněmovní volby. O hospodaření státu tak už bude rozhodovat Sněmovna v novém složení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, prohlásila, že pokud ANO bude sestavovat vládu, bude chtít rozpočet přepracovat.
Pokud bude chtít nová Sněmovna rozpočet upravovat, což se jeví jako pravděpodobné, Česko by nejspíš vstoupilo do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. Naposledy země tento institut uplatnila v roce 2022, když po volbách vláda Petra Fialy (ODS) odmítla návrh rozpočtu sestavený kabinetem Andreje Babiše (ANO) a vypracovala rozpočet vlastní. Rozpočtové provizorium, které omezuje vládní nemandatorní výdaje, tehdy trvalo do druhé poloviny března.
Návrh rozpočtu se opírá o srpnovou makroekonomickou prognózu ministerstva financí, odvíjí se od ní plán daňových příjmů. Ministerstvo odhaduje, že ekonomika příští rok poroste o dvě procenta, když letošní růst by měl být o jednu desetinu vyšší.
Tato predikce už zohledňuje cla, která Spojené státy uvalily na většinu dovozů z Evropské unie. V letošním roce zpomalí obchodní bariéry dynamiku českého růstu o 0,3 procentního bodu, v příštím roce o 0,4 procentního bodu.
Prakticky kompenzovat by to ale mohl investiční balíček německé vlády, který by se vzhledem k provázanosti obou ekonomik mohl projevit zrychlením českého hospodářského růstu o 0,2 až 0,3 procentního bodu.
Výběr většiny daní má u nás v příštím roce růst. Výjimkou bude inkaso daně od firem, ve kterém se projeví ukončení platnosti daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax.
Zadlužování státu dál roste
Od loňska rozpočtu pomáhá řádově v desítkách miliard konsolidační balíček, kterým vláda zvýšila řadu daní.
K dosažení udržitelnosti veřejných financí je to ale podle expertů málo. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek v pátek v České televizi připomněl, že přes devadesát procent všech příjmů státu jde na mandatorní, tedy povinné výdaje. Je proto podle něj nutné učinit další legislativní kroky.
„Vláda, která by myslela vážně, že chce konsolidovat, by musela změnit ty zákony. Změnit zákony buď na výdajové straně, aby z ní vycházely menší mandatorní výdaje, nebo vybírat více daní,“ podotkl.
Loni byl deficit státního rozpočtu za rok 271,4 miliardy korun, proti plánu byl lepší o deset miliard. Po letošním poklesu na plánovaných 241 miliard příští rok schodek opět stoupne.
S pokračujícími stamiliardovými schodky rozpočtu roste i zadlužení státu. Na konci letošního prvního pololetí dosáhl státní dluh již tři a půl bilionu korun, když od začátku roku se zvýšil o 139 miliard.
Jen na obsluhu dluhu musí letos vláda dát už zhruba sto miliard korun. Tato částka příští rok opět stoupne - podle návrhu rozpočtu o dalších deset miliard.
