Článek
„Úzkost byla zřejmá,“ citoval web CNBC Shubru Singhovou, indickou pracovnici v biotechnologickém sektoru. Ta popisovala, jak její sobotní večeři s přáteli charakterizovalo sledování obrazovky mobilního telefonu, na níž hledali nejnovější informace o Trumpově rozhodnutí.
Americký prezident v pátek uvedl, že zavede drahý poplatek za žádost o víza do Spojených států pro kvalifikované zahraniční pracovníky. USA zároveň začnou vyžadovat, aby zahraniční pracovníci byli placeni stejně jako jejich američtí kolegové.
Administrativa krok zdůvodnila ochranou pracovního trhu a cílem zvýšit tlak na firmy, aby zaměstnávaly americké experty.
„Pokud se chystáte někoho školit, budete školit jednoho z čerstvých absolventů jedné z nejlepších univerzit v naší zemi,“ uvedl ministr obchodu Howard Lutnick. „Přestaňte přivádět lidi, aby nám vzali práci,“ dodal.
Program s označením H-1B umožňuje lidem ze zahraničí legálně vstoupit na americký pracovní trh. Každoročně se do něj hlásí statisíce lidí.
Zhruba sedmdesát procent všech žadatelů tvoří Indové. Další velkou skupinou zájemců jsou Číňané. Z Česka se o víza v loňském fiskálním ucházelo 86 lidí. Pro porovnání, Indů a Číňanů bylo dohromady přes 330 tisíc.
Ve velkém program využívají především technologické společnosti, které v USA využívají služeb indických a čínských IT expertů. Mezi nimi jsou i velcí hráči jako Amazon, Microsoft, Apple nebo Google.
Firmy během víkendu narychlo odvolávaly své pracovníky ze zahraničních dovolených. Ti se často zoufale snažili dostat do nejbližšího letadla mířícího do USA.
Podniky se obávaly, že úřady nepustí pracovníky zpět do USA. Bílý dům ale následně upřesnil, že nová pravidla se vztahují pouze na nové žadatele, nikoli na držitele stávajících víz.
Útok na Indii
Právě kvůli velké převaze indických žadatelů vnímají experti rozhodnutí jako další prvek narušující vztahy s Indií. Na tu už Trump dříve útočil například kvůli tomu, že nakupuje ruskou ropu. Tím zdůvodnil, že na dovoz zboží z Indie uvalil velké clo, které v souhrnu činí 50 procent.
Víza z programu H1-B jsou zásadní pro indický export IT služeb. Sektor v hodnotě 280 miliard dolarů, tedy asi 5,8 bilionu korun, je jedním z klíčových prvků ekonomického úspěchu nejlidnatější země světa. Pro firmy jako Tata Consultancy Services nebo Infosys, které vysílají tisíce svých expertů k americkým klientům, bude poplatek znamenat stamilionové náklady.
Na Trumpovo rozhodnutí zareagovaly v pondělí i akcie indických společností. Například v případě zmíněné Tata Consultancy Services činil pokles takřka tři procenta. Dopad pocítily i malé a střední podniky. Ty odepisovaly mezi 1,7 procenta a 4,2 procenta.
