Zjistili jsme, že jsme v souladu. Skončilo první kolo jednání mezi Izraelem a Libanonem

Dnešní on-line zpravodajství končí. Další události z konfliktu na Blízkém východě přineseme v pondělí.

Izraelský velvyslanec v USA Jechiel Leiter po jednáních ve Washingtonu uvedl, že Izrael a Libanon jsou „za jedno“.

„Dnes jsme zjistili, že jsme v souladu, a to je to nejpozitivnější, co jsme si mohli z jednání odnést,“ uvedl ve svém prohlášení.

Leiter označil rozhovory za „vítězství rozumu a míru“ a dodal, že připravuje společné prohlášení a s týmem pracuje na kompletní mírové smlouvě.

Izrael a Libanon se při jednáních ve Washingtonu shodly, že Hizballáh by měl být plně odzbrojen a že Írán by už neměl ovlivňovat budoucnost Libanonu. Informuje o tom server NBC News, který se odvolává na představitele delegace.

Zároveň byla údajně schválena humanitární pomoc ve výši téměř šedesáti milionů dolarů (1,2 miliardy korun) na pomoc vysídleným obyvatelům. Finanční podpora se zaměří na zajištění potravin, vody, přístřeší a akutních potřeb více než jednoho milionu Libanonců zasažených konfliktem.

Ve Washingtonu skončilo první kolo jednání mezi Izraelem a Libanonem, které trvalo zhruba dvě a půl hodiny. Obě země zatím pokračují ve vzájemných útocích i během dvoutýdenního příměří dohodnutého USA a Íránem.

Ve Washingtonu započaly rozhovory mezi Izraelem a Libanonem. Jde o první jednání obou zemí po více než třech desetiletích. Rozhovory zprostředkovává americký ministr zahraničí Marco Rubio.

Diskuse, kterou Británie a Francie v pátek organizují ve snaze přispět k otevření Hormuzského průlivu, bude zahrnovat možné uvalení finančních sankcí na Írán v případě, že bude tuto klíčovou vodní cestu nadále blokovat, či spolupráci s rejdaři kvůli obnovení lodní přepravy. S odvoláním na své zdroje to napsala agentura Reuters.

Paříž a Londýn se podle ní snaží prokázat ochotu podílet se na obnovení volné plavby úžinou, ovšem teprve až skončí nynější americko-izraelský konflikt s Íránem. Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer budou předsedat videokonferenci, jíž se zúčastní přibližně 40 zemí. Jeden ze zdrojů uvedl, že Velká Británie vede diplomatickou linii, zatímco Francie se zabývá vojenským plánováním možné obranné mise.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) poslal do Íránu 171 tun základních potřeb. Prvních pět kamionů dorazilo 13. dubna, informoval MVČK.

Zásoby pocházejí ze skladu v Jordánsku. MVČK vypraví celkem 14 kamionů. Jejich náklad by měl stačit pro zhruba 25 000 lidí.

„Zásilka obsahuje mimo jiné deky, kanystry, kuchyňské soupravy, plachty, hygienické sady, solární lampy, kbelíky a matrace,“ uvedl výbor.

Hormuzským průlivem v úterý proplouvají tankery napojené na Írán, upozorňuje Reuters po zahájení americké blokády íránských přístavů. Technicky vzato se na ně opatření USA nevztahuje, neboť plavidla navzdory napojení na Teherán neplují do Íránu, dodává agentura.

Úžinou podle Reuters již proplula nejméně dvě plavidla na americkém sankčním seznamu. Tanker Murlikishan mířící podle dat do Iráku, aby tam naložil topný olej. Plavidlo, známé i pod jménem MKA, dříve přepravovalo ruskou a íránskou ropu.

Další tanker Rich Starry, s čínskou posádkou a majitelem, by měl být podle dat první lodí, která od začátku blokády vplula do Perského zálivu a zase jej skrz Hormuzský průliv opustila. Loď měla naložit náklad metanolu v přístavu Hamríja ve Spojených arabských emirátech. Pod vlajkou Panamy do téhož přístavu skrz průliv míří také tanker Peace Gulf, který obvykle přepravuje íránskou naftu, dodává agentura.

Írán varoval Spojené státy, že americká plavidla, která se pokusí blokovat jeho přístavy,„pošle na dno moře“.

Teherán tak podle íránské státní televize Press TV reagoval na hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa „zlikvidovat všechny íránské lodě v blízkosti přístavů pod americkou blokádou“.

Írán označuje blokádu za vojensky neopodstatněnou. Alaeddín Borudžedi, člen íránského Výboru pro zahraniční politiku, prohlásil, že Spojené státy nemají v regionu „skutečnou kapacitu, aby svou hrozbu mohly splnit“. „Tím spíš, že ostatní členové NATO je v tom nepodpoří,“ uvedl.

Vrchní velitel expedičního sboru íránských revolučních gard Kuds, generál Esmaíl Kaaní, prohlásil, že Spojené státy a sionistický režim (Izrael) nakonec odtáhnou od Íránu „s nepořízenou“.

Globální poptávka po ropě letos klesne o 80 tisíc barelů denně. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou to v úterý uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). V důsledku války na Blízkém východě IEA výrazně přehodnotila dosavadní prognózu, v níž počítala s meziročním nárůstem, a to o 640 tisíc barelů denně. Kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu se touto vodní cestou začátkem dubna přepravilo 3,8 milionu barelů ropy a ropných produktů denně, před válkou to bylo více než 20 milionů barelů denně.

Na saúdskoarabskou leteckou základnu krále Abdalazíze dorazily pákistánské stíhačky a podpůrná letadla. Islámábád tak podle agentury TASS plní dohodu o obranné spolupráci, kterou s Rijádem podepsal v září 2025. „Do Saúdské Arábie bylo nasazeno až 18 pákistánských bojových letounů, celkový počet vojáků z Pákistánu, kteří tam budou působit, může dosáhnout až 13 000,“ tvrdí TASS.

Íránské drony a rakety opakovaně ničí saúdskoarabskou ropnou infrastrukturu. Tamní ropná produkce již klesla zhruba o 600 000 barelů denně. Jeden z klíčových ropovodů přišel kvůli ostřelování o možnost přepravit 700 000 barelů denně. „To pro zemi, jejíž rozpočet je ze 70 až 80 procent závislý na příjmech z ropy, představuje přímou ránu pro finanční stabilitu,“ uvedl TASS.

Členové Severoatlantické aliance v pondělí oznámili, že se nezapojí do plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na blokádu íránských přístavů. Navrhli však, že se budou podílet, až skončí boje. Informuje o tom agentura Reuters s tím, že tento krok pravděpodobně Trumpa naštve a zvýší napětí uvnitř aliance.

Pákistán navrhl uspořádat v Islámábádu druhé kolo jednání mezi Spojenými státy a Íránem, informuje tisková agentura AP. Američtí a íránští vyjednavači jsou stále na místě.

Hormuzským průlivem proplul podle CNN tanker Rich Starry. Loď pluje pod vlajkou Malawi a je spojena s čínskou společností Shanghai Xuanrun Shipping Co Ltd. Od roku 2023 je kvůli vazbám na Írán pod sankcemi.

Loď se průlivem poprvé pokusila proplout v pondělí kolem druhé hodiny odpoledne středoevropského času. Nedaleko íránského ostrova Kešm se posléze otočila zpět. Večer se o to pokusila znovu a v úterý brzy ráno to podle údajů serveru MarineTraffic průlivem proplula.

Libanonské teroristické hnutí v úterý uvedlo, že odmítá dodržovat jakoukoliv dohodu, která vzejde z přímých mírových jednání mezi libanonskou vládou a Izraelem pořádaných v USA. Řekl to přední představitel politické rady hnutí Wafík Safá. Libanonští a izraelští představitelé spolu budou jednat tváří v tvář poprvé za několik dekád.