Článek
Tato změna v legislativě by mohla zasadit velký úder technologickému sektoru, jenž je ve velké míře závislý na kvalifikovaných pracovnících z Indie a Číny, a který z velké části financoval Trumpovu prezidentskou kampaň, podotýká Reuters.
Společnosti Microsoft, JPMorgan a Amazon reagovaly na oznámení tím, že zaměstnancům s tímto typem pracovních víz doporučily zůstat ve Spojených státech, jak vyplývá z interních e-mailů, do kterých nahlédla agentura Reuters. Zaměstnancům s vízy H-1B, kteří se nacházejí mimo USA, tyto technologické firmy doporučily, aby se vrátili předtím, než vstoupí nové poplatky v platnost v sobotu o půlnoci místního času (v neděli 06.00 SELČ).
Na nové opatření zareagovala v sobotu také Indie a Jižní Korea. Indické technologické firmy budou tímto opatřením také zasaženy, uvedla indická národní asociace softwarových společností NASSCOM. Zavedení nového poplatku ve výši 100 000 dolarů (přes dva miliony korun) by mohlo narušit globální operace indických technologických společností, které vysílají kvalifikované odborníky do Spojených států. NASSCOM zastupující indický IT průmysl v hodnotě 283 miliard dolarů (5,8 bilionu korun) uvedl, že jednodenní lhůta pro zavedení nové politiky vyvolala značnou nejistotu u podniků, odborníků a studentů po celém světě.
Zdražení se týká hlavně pracovníků z Indie a Číny
Jihokorejské ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyhodnotí dopad změn v americkém systému udělování pracovních víz a případně bude s americkou stranou spolupracovat. Podle vládních údajů pocházelo v loňském roce celých 71 procent majitelů amerických pracovních víz typu H-1B z Indie, zatímco Čína byla s 11,7 procenty pracovníků na druhém místě, uvádí agentura Reuters.
Od svého nástupu do úřadu v lednu zahájil Trump rozsáhlé zpřísnění imigrační politiky, včetně opatření k omezení některých forem legální imigrace. Vízový program H-1B pro kvalifikované zahraniční pracovníky, například vědce nebo programátory, jim umožňuje pracovat ve Spojených státech po dobu tří let, kterou lze prodloužit na šest let. Víza platí zahraničním specialistům zaměstnavatelé.
Trump se proti tomuto programu vymezoval už ve svém prvním mandátu. Odůvodňoval to tím, že chce dát přednost americkým pracovníkům a že jde o nástroj technologických firem k najímaní levnějších zahraničních pracovníků. Také agentura AP píše, že na víza H-1B podniky zaměstnávají lidi, kteří jsou ochotní pracovat za 60 000 dolarů (1,24 milionu korun) ročně, což je o dost méně než platy amerických specialistů.
Trumpova hrozba zpřísnit pravidla pro víza H-1B se stala hlavním bodem sporu s technologickým průmyslem, který přispěl miliony dolarů na jeho prezidentskou kampaň.
Nyní Trumpova administrativa chce, aby velké technologické firmy v USA zaučovaly Američany, nikoli cizince. „Pokud chcete někoho vyškolit, vyškolíte mladého absolventa jedné z velkých univerzit v naší zemi, vyškolíte Američany a přestanete dovážet lidi, aby nám brali práci,“ řekl v pátek ministr obchodu Howard Lutnick, který stál po boku šéfa Bílého domu v Oválné pracovně. Dodal, že všechny velké podniky s tím souhlasí.
