Článek
Pro usnesení hlasovalo 347 z 537 přítomných europoslanců. Představitelé slovenských vládních stran Směr a Hlas hlasovali proti. Europoslanci za opoziční Progresivní Slovensko se hlasování nezúčastnili.
Jde už o druhou podobnou výzvu během tří týdnů. Zatímco ta první se soustředila především na podezření ze zneužívání eurofondů, aktuální rezoluce je širší a zaměřuje se na celkový stav právního státu v zemi.
Předseda výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody (LIBE) Javier Zarzalejos označil přijaté usnesení za „poslední varování“. „Evropská unie není jen automat na peníze. Je společenstvím práva a demokracie, což s sebou nese i závazky,“ uvedl.
Europoslanci ve schváleném textu kritizují například zásahy do nezávislosti justice, politický tlak na veřejnoprávní média či omezování prostoru pro nevládní organizace. Poukazují také na legislativní změny, které podle nich oslabují boj proti korupci, včetně snižování trestních sazeb a zkracování promlčecích lhůt.
Další výhrady směřují k loňské novele ústavy, která v otázkách „národní identity“ upřednostňuje slovenské právo před evropským, nebo k častému využívání zkráceného legislativního řízení. Kritika se týká i zrušení Úřadu speciální prokuratury a Národní kriminální agentury či pokusu o zrušení Úřadu na ochranu oznamovatelů.
Rezoluce se věnuje také oblasti lidských práv. Zmiňuje diskriminaci Romů, rasismus a segregaci ve vzdělávání, nedostatečnou ochranu žen před násilím nebo novelu trestního zákona, která zavádí trestnost zpochybňování Benešových dekretů.
Na základě těchto zjištění europoslanci vyzvali Evropskou komisi, aby posoudila, zda na Slovensku existuje zjevné riziko vážného porušení hodnot EU podle článku 2 smlouvy, tedy zejména principů demokracie, právního státu a ochrany základních práv.
