Článek
„Auta na magistrále na křižovatce nad i pod Muzeem zastavují na semaforech už od roku 1978 úplně stejně dlouho jako dnes. V každém cyklu řízení mají červenou zhruba 30 až 40 sekund,“ řekl Novinkám Martin Šubrt z organizace Ropid, která v Praze koordinuje hromadnou dopravu. Celý signální cyklus podle něj trvá přibližně 80 až 100 sekund.
Pod budovou Národního muzea ve Wilsonově ulici auta podle něj nebudou zastavovat kvůli tramvajím jinak než dosud, protože v době jejich průjezdu dostává zelenou doprava z jiných směrů. Přes magistrálu projíždějí auta z Anglické ulice do blízké Žitné, další vozidla ze sousední Ječné míří na Nuselský most a na náměstí I. P. Pavlova, zároveň zde přecházejí chodci a projíždějí tramvaje mezi Ječnou a Jugoslávskou.
„Teprve po skončení těchto křížných směrů dostanou na magistrále volno auta, která pak projíždějí přes Žitnou, Rumunskou a Wenzigovu ulici směrem na Nuselský most,“ jmenuje. Podle Šubrta se tento systém nezměnil ani v době, kdy zde žádné přechody ani tramvaje nebyly.
„Protože auta na magistrále musejí v každém cyklu řízení zastavit zhruba na 30 sekund, mohou v tomto čase bez jakéhokoli dalšího zdržení přecházet chodci a jezdit tramvaje,“ vysvětlil. Teoreticky by podle něj mohlo přes magistrálu projet až 180 tramvajových souprav za hodinu v každém směru. „Což je číslo zcela nereálné, ale ukazuje rezervu systému,“ podotýká.
Ve skutečnosti se podle Šubrta počítá maximálně s třiceti tramvajemi za hodinu v jednom směru, tedy s nižším provozem, než je dnes běžný například v Ječné ulici. Stejný princip platí i na křižovatce nad Muzeem v Legerově ulici. Auta zde zastavují kvůli křížným směrům z Vinohradské ulice k hlavnímu nádraží a z Wilsonovy ulice směrem na Vinohrady.
„Od roku 1978 tam auta vždy stála na červenou zhruba 30 až 40 sekund v každém cyklu,“ uvedl Šubrt. Právě v tomto čase mohou dnes před stojícími auty přecházet chodci a stejně tak tudy podle něj mohou projet tramvaje ze Škrétovy a Vinohradské směrem k Václavskému náměstí nebo opačně, aniž by se průjezd magistrály jakkoli prodloužil.
V tomto směru navíc už třetím rokem omezuje provoz zúžení ze tří na dva pruhy kvůli stavbě kanalizace. Podle Ropidu tedy samotná výstavba tramvajové trati ani nové přechody situaci nad Muzeem nezhoršily a nezhorší. „Zúžení tam stejně zůstane minimálně do dubna 2026. Po dokončení kanalizace se naopak průjezdnost magistrály zlepší a zkapacitní,“ dodal Šubrt s tím, že nová tramvajová trať je navržena tak, aby dopravě nebránila.
Jediná mírná úprava řízení dopravy se podle něj dotkne směru od Wilsonovy ulice do Vinohradské. Délka zelené se zde bude v jednotlivých cyklech mírně měnit podle toho, zda bude zrovna odbočovat tramvaj ze Škrétovy ulice na Václavské náměstí nebo zpět. „Zhruba polovinu cyklů bude mít tento směr delší volno, druhou polovinu kratší. To je ale jediný dopad zavedení tramvají,“ uvedl.
Kritizovaný růst kolon na magistrále podle Šubrta nesouvisí s tramvajemi, ale s tím, že do oblasti přijíždí víc aut, než kolik může daný úsek v daném čase pojmout. „Kapacita je dlouhodobě daná nutností pustit i vozidla z Anglické, Ječné nebo Rumunské ulice. Právě tento čas mohou bez dalšího zdržení využít také tramvaje a chodci,“ popisuje.
Stejný princip má fungovat i při budoucích rekonstrukcích v okolí. Chystané opravy Seifertovy nebo Ječné ulice podle Ropidu neznamenají masivní nárůst počtu tramvají na Václavském náměstí. „Trať není dimenzována na extrémní počty linek, to by neumožnilo ani napájení,“ vysvětlil Šubrt.
Při rekonstrukci Seifertovy ulice v Praze 3 by novou tratí kolem Muzea mohly jezdit odkloněné linky 9 a 26, které by ale pouze nahradily jiné tramvajové spoje, jež by oblastí naopak neprojížděly.
Cílem využití nové trati je podle něj zachovat spojení centra s Vinohrady a Žižkovem, ale zároveň ho nepřetížit. „Počet tramvajových linek by se tak z běžných čtyř zvýšil maximálně na pět, což je stále méně než v Ječné, Vodičkově nebo Jindřišské ulici,“ dodal.
Zásadní rekonstrukce Seifertovy ulice by podle Šubrta mohla začít v polovině roku 2027, oprava Ječné ulice se pak předběžně plánuje na stavební sezonu roku 2029. Termíny jsou ale zatím orientační a budou se koordinovat s dalšími projekty ve městě.
Provoz na magistrále podobný jako dnes očekává radní pro dopravu v Praze 1 Vojtěch Ryvola (Naše Praha 1). „Je tam stále přechod pro chodce, takže se doprava moc nezpomalí,“ říká s tím, že podporuje návrat tramvají na Václavském náměstí, protože jsou zcela nutné pro další, navazující rekonstrukce páteřních tratí v okolí.
Očekával, že po budoucím zahájení provozu na Václavském náměstí začnou opravy nejprve v sousední Praze 2 v Ječné ulici, která spojuje Karlovo náměstí s I. P. Pavlova, jednou z nejvytíženějších stanic metra. „První se ale kompletně zavře Seifertova ulice v Praze 3 u Viktorie Žižkov, protože její podzemí je v katastrofálním stavu. Bude se tam kopat možná až tři metry pod zem,“ upřesnil.
To však podle něj neznamená, že by všechny tramvaje jezdící po Seifertově, případně Ječné ulici, zamířily během rekonstrukcí tratí na Václavské náměstí. „Provoz se rozloží. Ale kdybychom Václavák neměli, tak nás čeká dopravní katastrofa,“ doplnil. Nová trať v centru metropole má být dokončena v březnu roku 2027.
