Zaměstnance státu čeká propouštění

„Jedná se o státní zaměstnance, nikoliv pouze úředníky. Těch není tolik, jak se myslí,“ řekl Právu po schválení rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Každý ministr nebo ředitel úřadu má podle něj dvě možnosti. Buď zachová stejný počet pracovních pozic za nižší platy, nebo najde úsporu v počtu pracovních pozic a dá zbývajícím lidem vyšší platy.

„Pro mě je lepší, když máme méně pracovních pozic, ale lépe honorovaných. Bude záležet na každém z ministrů či řediteli organizační složky státu, jak se k tomu postaví,“ řekl Stanjura.

„Není jednotný recept, že by všechny kapitoly postupovaly stejně,“ dodal šéf státní kasy.

O snižování stavů přitom už dříve hovořili někteří ministři. Například vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) pro­nesl v ČT 24, že hodlá v resortu během roku a půl snížit počet zaměstnanců o deset procent.

„Když dokážeme vyladit vnitřní procesy, budeme schopni během dvou let snížit celkový objem lidí ve státní správě v nějaké rozumné hodnotě. Jako vláda jsme si vytkli ambici okolo deseti procent. Zároveň dokážeme zbytek lidí lépe zaplatit,“ řekl dříve Právu.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) pak Právu sdělil, že sníží počet svých zaměstnanců v resortu o osmdesát lidí.

Oboje přitom zřejmě narazí na protesty odborů. Ty požadují například jednání s ministrem Jurečkou po jeho výroku. „Požádali jsme o ho schůzku, protože se to týká i situace na sociálkách nebo Úřadech práce. Ale jednání odmítl,“ řekl Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací.

Nezamlouvá se jim ani snaha snížit objem mzdových prostředků o dvě procenta. Po vládě požadují naopak nárůst platových tarifů, a to o deset procent.

„Jednali jsme o tom s panem ministrem Jurečkou a navrhli jsme mu, aby vláda přehodnotila svůj postoj a platy navýšila. Podle odhadu Českomoravské konfederace by příští rok mohla inflace dosáhnout pěti až šesti procent, což by znamenalo propad reálné výše platů průměrně o 19,7 procenta,“ řekl Bednář.

Jurečka ale po jednání s nimi minulý týden řekl, že vláda s plošným navýšením nepočítá a odboráři si mají vyjednat přidání s jednotlivými ministry. „Ale přislíbil, že se k tomu ještě v říjnu sejdeme,“ dodal Bednář s tím, že je možné změny v rozpočtu udělat i ve Sněmovně.

Pokud jde o propouštění, odbory ještě nevědí, koho by se mohlo týkat.

Pokud jde o celková čísla státního rozpočtu na příští rok, vláda ho na svém středečním zasedání schválila s deficitem 252 miliard korun. V rozpočtu na letošní rok se počítá se schodkem 295 miliard.

Výše schodku se proti srpnovému návrhu ministerstva financí nezměnila, rozpočet však nově počítá s vyššími celkovými příjmy 1,940 bilionu korun a vyššími výdaji 2,192 bilionu korun. Původně měly být příjmy i výdaje nižší o 19 miliard.

Nejvíc, skoro o 39,4 mi­liardy, si proti letošku polepší resort obrany. Naopak o třetinu peněz, 7,4 miliardy, přijde ministerstvo pro místní rozvoj. Původně ale mělo dostat ještě o tři miliardy méně. Ministerstvo dopravy si pak pohorší o více než devět miliard, ministerstvo průmyslu a obchodu o více než 14 miliard korun.

„Sestavili jsme první rozpočet této vlády, který nečelí mimořádným výdajům vyvolaným vnějšími krizemi, jako bylo skokové zdražení energií nebo pomoc Ukrajině či uprchlíkům hledajícím v Česku bezpečí před agresí Ruské federace. Schválený rozpočet tak můžeme označit jako odpovědný,“ uvedl ke schválenému návrhu Stanjura.

To si ale nemyslí místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. „Česko je podle Petra Fialy na křižovatce. A proto dáme příští rok o devět miliard méně na dopravu, o čtrnáct miliard méně na průmysl a obchod a o 7,4 miliardy méně na místní rozvoj. A zdravotnictví sebereme rovnou třetinu rozpočtu,“ kritizovala návrh. Mírné rozpočtové konsolidace se podle ní docílilo na úkor peněženek lidí a rozpočtů firem.