Za protiukrajinské nálady mohou politici. Opoziční i vládní, upozorňují experti

Naposledy veřejným prostorem otřásl případ dvojice ukrajinských žen, které v Plasích na Plzeňsku napadl muž jen kvůli jejich národnosti. Osmačtyřicetiletý muž přibrzdil své auto u krajnice a zeptal se žen sedících u silnice, zda jsou Ukrajinky, po kladné odpovědi vystoupil z auta a brutálně je napadl, jedna z nich skončila v nemocnici. Soud v pátek muže poslal do vazby a v případě odsouzení mu hrozí až pět let.

Podobných předsudečných incidentů vůči Ukrajincům v Česku přibývá. Podle analýzy organizace In Iustitia se jich od začátku roku do července odehrálo více než za celý minulý rok.

Ačkoliv politici napříč politickým spektrem houfně tyto útoky odsuzují, podle politologů jsou to právě oni, kdo svými vyjádřeními protiukrajinské nálady ve společnosti víří.

„Za to, jaká je tady nálada vůči Ukrajincům, mohou primárně politici,“ myslí si politolog Miloš Brunclík z Univerzity Karlovy. „Ti u nás veřejnou debatu hodně ovlivňují tím, co říkají, když necháme stranou dezinformační weby a podobně. A někteří se na tom snaží vydělat, rozdmýchávat nenávist, závist, negativní emoce,“ upozornil.

Nejvýraznější takový politik je podle něj šéf opozičního hnutí SPD Tomio Okamura. „Snaží se na sebe upozornit a Ukrajinci jsou vhodný objekt jeho zájmu a kritiky. Argument, že se upřednostňují před Čechy, že jim berou práci nebo že jezdí na dovolenou na Ukrajinu a podobně, to je podle mě za hranicí slušnosti. Je to zneužívání těžké situace Ukrajinců, z nichž většina v Česku pracuje, ale za spíše horší peníze, pod úrovní své kvalifikace, jejich rodiny tam trpí a část z jejich blízkých zemřela. Získávat si na takových lidech body a rozdmýchávat na nich negativní emoce vnímám velmi kriticky,“ upozornil.

Okamurovi to podle politologa ale „funguje“. „Je to efektivní. Tomio Okamura postupuje pragmaticky, marketingově dobře. Pořád zůstává v centru pozornosti, a o to mu určitě jde. Využil situace,“ zhodnotil Brunclík.

Podobně to vidí i politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. „Bývá to výsledkem atmosféry, kterou z větší části určují ti, kteří mají nejčastější přístup do médií, což jsou politici. Jejich vina je naprosto jednoznačná,“ zdůraznil pro Novinky. I podle něj jde konkrétně především o SPD. „Ti protiukrajinské téma pojímají velmi radikálně,“ upozornil s tím, že jim sekunduje hnutí ANO. „Pak jsou to různé menší strany, které na protestu stavějí, ale ty takový prostor nemají,“ dodal.

Politolog Ladislav Mrklas z CEVRO Institutu to však vidí trochu jinak, značný díl viny podle něj nese vláda premiéra Petra Fialy (ODS).

„Dosah SPD není takový, že by radikalizovala politickou scénu. Daleko horší je, když podobně kritická slova používá Andrej Babiš a ANO. Svůj díl viny na tom mají vládní politici, kdy většina z nich rezignovala na to vysvětlovat, proč tu mají ukrajinští azylanti být. Málo pracují s čísly, která ukazují, že jsou v ekonomice sektory, kde nebýt nich, tak by neměl kdo pracovat. To přispívá k určité radikalizaci,“ míní Mrklas.

„Obhajují je zjednodušeným způsobem a nepřidávají pádné argumenty, proč je nutné, že tu jsou. To je problém této vlády, tedy že neumí vysvětlit, co mají (její kroky) přinést lidem. Tohle je typická ukázka,“ dodal.

Premiér Fiala v pondělí uvedl, že nervozita v Česku je důsledkem ruské agrese. „Důsledky ruské agrese jsou mnohonásobné a do jisté míry se podepisují i na určité nervozitě, kterou pociťujeme v naší zemi,“ řekl Fiala ve svém projevu na úvod třídenního setkání českých diplomatů.

Okamurovo SPD dlouhodobě hraje v parlamentu i na svých sociálních sítích na protiimigrační a vlasteneckou notu. Pravidelně svým příznivcům předkládá mediálně popsané případy migrantů, kteří se na českých občanech dopustili nějakého trestného činu, a současně neopomíná zdůrazňovat, že za to vinu nese „promigrační vláda“, která prý nechrání své občany.

„Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) hájí ukrajinského útočníka, místo aby se postavil za nezletilou českou dívku, kterou tento Ukrajinec v Plzni brutálně znásilnil a pokusil se ji zavraždit,“ napsal například Okamura na svůj profil na síti X, dříve Twitter, minulý týden v komentáři k jinému případu.

Na dotaz Novinek, zda za současnou atmosféru ve společnosti nenesou odpovědnost politici tím, jak ke svým voličům komunikují, reagoval slovy: „Za napětí ve společnosti jsou odpovědní lidé, kteří tuhle atmosféru vyvolali, což je odpovědnost Fialovy vlády a její komunikace“.

Vládu opakovaně kritizuje i šéf druhého opozičního hnutí ANO Andrej Babiš, který taktéž prohlašuje, že je potřeba nejdříve řešit problémy Čechů a pak až pomáhat Ukrajincům. Hlasitě tak činil například vloni během své předvolební prezidentské kampaně, kdy se snažil si naklonit voliče, kteří nechtěli dát svůj hlas Petru Pavlovi, jehož Babiš označoval za „vládního kandidáta“. I to může u části společnosti, zvláště té, která nesouhlasí s vládní politikou a dopadá na ni současná drahota, působit jako jakási rozbuška.

„Pochopitelně, že vinu na tom nesou i političtí představitelé. Očekával bych, že vláda bude lidem naslouchat, vysvětlovat, nebude zbytečně agresivní, přezíravá až pohrdavá k jejich problémům, protože to přesně vede k rostoucí tenzi a frustraci ve společnosti. Míra různého nálepkování od vlády je nebývalá. Místo, aby s dávkou pokory vyslechla oponenty, veřejně je řada představitelů pětikoalice nazývá dezoláty, proruskými šváby atd. Politické body se upřednostňují před rozvahou a uklidněním společnosti. Výsledek vidíme,“ reagoval na dotaz redakce předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček.

Politici si vinu mezi sebou přehazují jako horký brambor. Zmíněný šéf vládního STAN a ministr vnitra Rakušan odpovědnost připisuje Okamurovi. „Pomoc Ukrajině a Ukrajincům je v našem bytostném národním zájmu. Vyvolávání závisti a nenávisti vůči Ukrajincům je naopak proti našemu národnímu zájmu. Rozděluje to naši společnost a v důsledku vede k násilí, jehož jsme teď byli svědky. Nepodporujte závist a nenávist. Nebuďte jako Tomio,“ napsal na síť X Rakušan.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a vládní KDU-ČSL Jan Bartošek zase připomíná, že náladu ve společnosti ovlivňují také dezinformace a nedostatečný boj proti nim.

„Kořeny toho všeho mohou být v nedostatečném boji proti dezinformacím a ruské propagandě na všech úrovních. Proruské vlivy u nás mají příliš prostoru. Neustále veřejně opakuji, že se tomu musíme věnovat, naučit se bránit, komunikovat to a brát tyto hrozby vážně…,“ míní.