Článek
„Nejvýraznější lineární trend v řadě průměrné měsíční teploty vzduchu v období 1961–2021 je pozorován v letních měsících červenec a srpen a v zimních měsících leden a prosinec, kdy v průměru dosahuje více než 0,4 stupně Celsia za deset let,“ popsala Lenka Crhová z Českého hydrometeorologického ústavu.
Suchá dekáda
Naopak nejméně výrazný a statisticky nevýznamný nárůst teploty nastává v podzimních měsících září a říjen, a to pod 0,2 stupně Celsia za deset let.
Nejvýraznější lineární trend je pozorován v červenci a srpnu a v prosinci a lednu
Podle experta Greenpeace Milana Vítka je příčina oteplování jasná. „V drtivé většině je to spalování fosilních paliv,“ řekl. Česko se podle něj otepluje dvakrát více, než je globální průměr, což je dáno tím, že jsme kontinentální stát bez přístupu k moři. Kontinenty se podle Vítka ohřívají rychleji než oceány.
Do roku 2050 roztají velké ledovce včetně těch v Dolomitech, tvrdí UNESCO
Česko podle ekologa nepřijde o stabilní srážky ve smyslu dlouhodobého průměru. „Ale roste nám průměrná teplota a největším dopadem tak bude sucho,“ konstatoval.
To se koneckonců v ČR už nějakou dobu projevuje. „Srovnání dat z let 2011–2020 s daty z předchozího období 1971–2010 ukázalo, že poslední desetiletí bylo jednoznačně nejsušší, a to ve všech měsících roku, nejvýrazněji v dubnu,“ uvedli v časopise Statistika a my Veronika Oušková, Vojtěch Vlach a Martin Možný z Českého hydrometeorologického ústavu.
Poslední dekáda podle nich byla výjimečná nejen vysokým počtem suchých let, ale také absencí let výrazně vlhkých.
Hnědé uhlí dokáže udržet vodu na polích, tvrdí vědci
Sucho sice bývalo i dříve, ale epizoda sucha v letech 2014–2019 byla extrémnější, neboť kromě srážkového deficitu trpěla krajina výrazně nadprůměrnými teplotami vzduchu, které zvýšily výpar, a tím sucho prohloubily.
„Na vyšší teplotu reaguje také vegetace prodloužením své vegetační doby. Rostliny se začínají rozvíjet dříve na jaře, čímž zvyšují svou potřebu vody,“ upozornili odborníci.
Na pokrytí svých potřeb proto podle nich vegetace nyní potřebuje více vody než dříve. „Při zvýšené teplotě nemusí ani běžný úhrn srážek plně pokrýt nároky všech rostlin a reakce na srážkový deficit může být intenzivnější,“ podotkli.
Podle Vítka může klimatická změna vedle sucha přinést v dlouhodobém horizontu i další dopady. „Mluví se hodně o tom, že tu budeme mít něco jako středozemské klima. To je částečně pravda, ale my tu na rozdíl od tamních států nemáme moře. Takže se nám může stát, že tu budou obrovské mrazy,“ dodal.
Evropa zažila nejteplejší říjen od začátku záznamů
