Hlavní obsah

Vojtěch: Třetí dávku mohou dostat rizikoví lidé na podzim

22. 8. 2021, 16:39

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) Právu řekl, že v očekávané podzimní vlně covidu by už díky proočkovanosti a částečné promořenosti plošný lockdown být neměl. Třetí dávku očkování by dostaly rizikové skupiny, tj. zejména senioři a lidé s vážnými zdravotními problémy.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch

Článek

Pane ministře, s jakými pocity sledujete dění v okolních zemích, například v sousedním Německu či Izraeli, kde koronavirová nákaza stoupá i přes solidní proočkovanost a už se mluví o čtvrté vlně?

Pocity nejsou pozitivní. Je to nekonečný příběh, stále jsme na houpačce. V zemích, kde se situace už zklidnila, se zase zhoršuje. A není to jen Izrael: v USA je v tuto chvíli 250 tisíc nakažených denně, v některých státech se opět plní nemocnice. Situace je stále velmi dynamická, mění se každý týden a my ji sledujeme velmi pečlivě, a to i z hlediska vlivu očkování na vývoj pandemie.

Na druhou stranu z informací, které máme například z Izraele, vidíme, že zasaženi jsou skutečně většinou neočkovaní lidé. Máme zprávy, že ti, kteří jsou očkováni, nekončí na jednotkách intenzivní péče a na ventilátorech. Stále platí, že očkování chrání hlavně nemocnice a ty, kdo by v nemocnicích mohli skončit. To nás naplňuje určitým optimismem s ohledem na podzim.

Izrael hlásí nejhorší čísla od února

Blízký a Střední východ

Jak podzim vyhlížíte?

Nebudeme si nalhávat, že se situace nemůže zhoršit. Může a pravděpodobně se o něco zhorší. Předpokládají to všichni odborníci, se kterými hovořím. Jde o to, jak moc se čísla navýší.

Je několik rizikových faktorů, se kterými musíme pracovat. Po prázdninách se zvýší mobilita lidí, děti se vrátí do škol, lidé do práce.

Dalším rizikovým faktorem je, že se změní počasí, dnes už jsou všichni zajedno, že slunce a UV záření virus zmírňují.

Na druhou stranu i podle predikcí, které máme, se nezdá, že bychom se i při nejčernějších scénářích měli dostat na čísla nakažených a hospitalizovaných z podzimu loňského roku. Právě díky té proočkovanosti, případně určité promořenosti.

Česko má zatím jednu z nejmenších incidencí v Evropě. Není to právě díky tomu, že už jsme promořeni?

Určitě to svou roli hrát může. Objevila se například studie pana profesora Thona, podle které se už padesát procent populace s virem setkalo. Je pravda, že míra promořenosti u nás byla výrazná, na druhou stranu stále říkám, že promořovat populaci není cesta, jsou tam velmi vysoké náklady na lidských životech i na přeplněných nemocnicích. Vždy určitá část nakažených v nemocnicích skončí. Tedy politika promořování skutečně není správná.

U nás ale nemoc zasáhla velký počet osob, takže to určitě hraje roli a my s promořeností i v datech počítáme. Zhruba polovina lidí, která nemoc prodělala, je i naočkována, což imunitu zvyšuje.

A pak je tu část, která ji jen prodělala. Lidé, kteří měli pozitivní test, jsou půl roku považováni za bezinfekční. Debata je, jak dlouho je člověk po prodělání nemoci chráněn a nemůže nakazit sebe ani nikoho dalšího.

Na druhou dávku nedorazilo asi půl procenta očkovaných. Někteří zemřeli

Domácí

Ve čtvrtek experti u kulatého stolu debatovali, jestli by se lidé s prokázanými protilátkami měli považovat za bezinfekční. Stanovisko bylo opět záporné, podle mých informací ale rozhodně nebylo jednoznačné.

Jasná shoda, ať tak, či tak, nebyla. U stolu se sešly respektované osobnosti české medicíny a jak názory pro, tak názory proti byly z mého pohledu validní. Ale právě proto, že shoda tak jednoznačná nebyla, jsme se shodli, že se k debatě vrátíme podle vývoje epidemiologické situace.

Čekáme na nová data a studie. Covid je pro nás stále nová nemoc, známe ho prakticky rok a půl, a proto jsme se zatím shodli, že v debatě budeme pokračovat. Není to uzavřená věc. V tuto chvíli k uznávání protilátek nepřistoupíme, ale nechci vyloučit, že se to do budoucna změní.

Stále nechápu, že pokud tu máme čistě arbitrárně stanovenou hranici 180 dnů, kdy je člověk považován za bezinfekčního, tak přitom neuznáváme protilátky. Kde je v tom rozdíl?

Ta hranice arbitrárně stanovená je a není. Vychází ze studií, je na tom bazální shoda expertů a nemá to tak nastavené pouze Česko, stejně to platí i v jiných zemích. Máme jistotu, že člověk nemoc skutečně prodělal a opravdu je nějaký čas chráněný. Když si změříte protilátky, není zřejmé, jestli jste nemoc prodělal před měsícem, nebo před rokem.

Protilátky se jako bezinfekčnost uznávat nebudou, řekla náměstkyně zdravotnictví

Koronavirus

Ale pokud je mám, tak to přece znamená, že jsem bezinfekční.

To je právě ta otázka. Odborníci se neshodují, jak dlouho jste chráněn. To byste si test na protilátky musel dělat každý měsíc. Není jisté, že když máte vysokou hladinu protilátek, budete ji mít stejně vysokou i následující den.

Pokud se odborníci shodnou na tom, že 180. den jsem chráněn a 181. už ne...

Po prokazatelném prodělání nemoci, to je důležité. Souhlasím s vámi, že tyto otázky nejsou zatím jednoznačně zodpovězené a v debatě budeme pokračovat.

Zazněl validní argument, ze strany Státního zdravotního ústavu, že tu máme nové mutace, a když člověk prodělal covid v počáteční fázi před rokem, tak nikdo neví, jestli jsou protilátky vůči novým mutacím efektivní. To by se nám mohlo vymstít právě na podzim, kdy se virus bude rychleji šířit a bude opět mutovat.

Nedá se totéž ale říct o imunitě po očkování, která rovněž klesá?

Máte pravdu, i toto pečlivě sledujeme. Klinické studie jsou poměrně robustní a je pravda, že dnes už se hovoří o tom, že bude nutné uvažovat o třetí dávce vakcíny u nejohroženějších skupin. Ochrana po očkování skutečně po čase oslabí, ale tady o tom víme a víme také, jak to řešit, což je u protilátek složitější.

Jak to vypadá s třetí dávkou vakcíny v ČR? V Izraeli už je k dispozici, v Německu od září.

Chceme mít jasno do konce srpna, doktor Chlíbek z České vakcinologické společnosti to v tuto chvíli řeší. Měla by se k tomu vyjádřit i Evropská léková agentura. Mohu říci, že je téměř jisté, že ke třetí dávce ČR přistoupí u rizikových skupin. Dojde k tomu pravděpodobně ještě na podzim.

Nebude to v tuto chvíli plošné přeočkování všech, kteří měli aplikovanou vakcínu proti covidu, alespoň ne v první fázi. U rizikových skupin, což jsou senioři či lidé se sníženou imunitou, může ochrana vyvanout rychleji. Opět to bude dobrovolné, nikdo k tomu nebude nucen. Třetí dávka by měla být podle odborníků aplikována mezi osmým a dvanáctým měsícem po ukončeném očkování, takže se očkování určitě rozloží až do konce roku.

Ke třetím dávkám míří celé státy

Svět

Nebude potom potřeba čtvrtá, pak pátá a další dávka? To úplně na tečku za koronavirem, kterou slibovala vládní kampaň, nevypadá.

To nikdo neví, znovu říkám, že nemoc je pro nás nová, a tím je to dáno. V Izraeli se ale ukazuje, že se po třetí dávce výrazně snížil počet nakažených v ohrožené skupině. Výrobci dnes pracují na nových složeních vakcíny tak, aby byly efektivní na nové mutace. Uvidíme, zda budeme ve fázi jako u očkování proti chřipce, které se opakuje každý rok.

Je třeba říci i to, že chřipka nezmizela, odborníci upozorňují, že v následující sezóně by nás mohla potrápit, takže chřipková vakcína bude k dispozici taktéž. Jestli to tak bude i s covidem, to zatím nedokáže říct nikdo.

Má už vláda plán, jak zvládnout případnou další vlnu bez plošných opatření?

Máme několik scénářů, a jak jsem říkal, i podle pesimistického scénáře nepočítáme s tím, že by situace byla tak špatná, jak byla loni v listopadu nebo po Vánocích. To nám dává určitou naději, že by zásahy nemusely být tak výrazné. Nepředpokládám, že dojde k plošnému lockdownu. Určitě nějaká opatření nastat mohou, ale v tuto chvíli v plánu není uzavírání obchodů či tvrdá karanténa.

Loni v létě jste ovšem říkal prakticky totéž.

Máte pravdu, na druhou stranu jsme loni neměli zkušenost, kterou máme dnes. Především máme data a přesnější predikce na základě proočkovanosti. Stále počítáme s imunizací společnosti, na jejím základu tvoříme modely. Proočkovanost by nás měla ochránit před masivním nárůstem infekce.

Rakousko chce přitvrdit, na diskotéku jen očkovaní

Koronavirus

Vláda od září přestane hradit testy, které nebudou indikované, zdarma je budou mít jen mladší 18 let a lidé, kteří se nemohou očkovat ze zdravotních důvodů. Nehrozí, že se lidé prostě přestanou testovat?

To si úplně nemyslím. Je jasné, že lidé, kteří potřebují test například k cestování, ho budou potřebovat i poté. Nejsme sami, přistoupilo k tomu Německo i další země. Efektivní řešení pro nás je očkování. Chápu, že se někdo očkovat z různých důvodů nemůže, ale testování jako takové je dočasná záležitost.

Testovat se donekonečna není reálné ani pro systém veřejného zdravotního pojištění. Pokud máme zabránit dalšímu zahlcení nemocnic, tak v tom nám nesporně nepomůže testování, ale očkování. Testy je navíc třeba rozlišit. Je jasné, že pokud bude člověk v kontaktu s nakaženým či bude mít příznaky nemoci, tak je to zdravotní indikace, kde testy budou i nadále hrazeny. Nemělo by tedy dojít ke snížení testů. Testy nebudou plošně hrazeny pro lidi, kteří navštěvují restaurace a další služby. I cestou z testovacího místa se samozřejmě můžete nakazit, takže efektivita testování není úplně stoprocentní.

Po návratu žáků a středoškolských studentů se bude třikrát testovat ve školách, 1., 6. a 9. září. Je zde nastavená hranice, od které by testování pokračovalo dál?

Máme nastavenou hranici 25 pozitivních testů na 100 tisíc provedených. Pokud by se taková hranice překročila v rámci školy, regionu nebo plošně, tak by testování pokračovalo. Zatím ale počítáme s tím, že by proběhlo jen ve třech vlnách a 9. září skončilo. Rád bych zdůraznil, že toto testování bude vždy zdarma. Nehrozí, že by jej rodiče museli platit. Navíc tyto testy lze využít i preventivně, například v rámci kroužků a podobně.

Testování ve školách nám má zajistit to, že školy nebudeme muset zavírat. Vyvolává to velké debaty na sociálních sítích, ale skutečně se zatím počítá jen se třemi vlnami do 9. září, a pokud se nedostaneme nad stanovenou hranici, tak pokračovat nebude.

Podrobný manuál pro školy: testovaní roušky ve třídách odloží

Věda a školy

Žáci, kteří se nebudou testovat, budou muset nosit roušky i při výuce, nesmějí se účastnit zpěvu a tělocviku, musí být o přestávce o samotě. Někteří učitelé to považují za segregaci, navíc pochybují, že to bude technicky možné.

Já bych nemluvil o segregaci. Je to opatření, které nám má zajistit, že testování bude mít smysl. Bavíme se o prvních devíti dnech školy a nemyslím si, že by se to nedalo zajistit.

Když tam bude plošné testování, musí být co nejvíce prokazatelné. Pokud tam bude nakažené dítě, které se neotestuje, tak by samozřejmě nákazu šířilo v kolektivu, a testování by tak nefungovalo. (Ve společných prostorách, jako jsou chodby a WC, se budou roušky nosit i nadále.)

My chceme reálně zjistit, jaká bude situace po návratu dětí do škol před tím, než se nákaza rozšíří. Z loňska víme, že se po prvním září začala šířit po dětských kolektivech opravdu masivně, což je přirozené. Chceme tomu zabránit testováním a opatřeními.

Proto bych chtěl všechny poprosit, aby to takto brali. Děláme to hlavně proto, abychom nezavírali školy, aby se žáci nemuseli dávat do čtrnáctidenní karantény. Pokud by takových tříd bylo po republice víc, mohlo by to školy opět paralyzovat. Neděláme to ze žádného plezíru, že bychom chtěli někoho šikanovat. Děláme to proto, aby školy mohly řádně fungovat.

Umíte si v budoucnu představit očkování i dětí mladších dvanácti let?

Já si to představit umím, pokud pro ně bude vhodná vakcína, což zatím není. Ten proces ale podle mých informací už probíhá. Pfizer usiluje o registraci dětské vakcíny u Evropské lékové agentury, avšak dříve než ke konci roku registrace nejspíš proběhne. Data se stále dodávají.

Ředitelé: U dětí bez testu roušku neuhlídáme

Domácí

Vláda nedávno zmírnila opatření v restauracích, kde může nově sedět šest lidí místo čtyř. Podle mého názoru to většina lidí stejně nedodržovala, což jsme nakonec viděli i na případu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. Ta se vyfotila v hospodě se zhruba deseti lidmi u stolu. Jsou taková opatření vůbec ještě smysluplná, když se jimi neřídí ani členové vlády?

Taky nad tím stále uvažuji. Nejsem slepý ani hluchý, chodím mezi lidi, jezdím tramvají a snažím se vidět svět, jaký je. Chodím do restaurací a máte pravdu, že opatření málokdo dodržuje. Personál v restauracích by měl nosit ochranu dýchacích cest, a když se podíváte, kolik číšníků má respirátor?

Přitom, upřímně řečeno, to je to největší riziko. Když bude nakažen v restauraci jeden číšník, může nakazit všechny hosty. Je to kvůli tomu, že už jsou všichni unaveni, je to dlouhé. Na druhou stranu moje povinnost jako ministra zdravotnictví je trvat na tom, aby se aspoň základní opatření dodržovala. Když vidím diskuse na sociálních sítích, jak jsme tu pod diktaturou…

Vláda rozvolňovala, Maláčová pracovala u piva a porušovala vládní opatření

Domácí

Myslím, že opatření jsou dnes velmi mírná. Všechno funguje, lidé se scházejí, konají se hromadné akce, koncerty. Pokud jde o nařízení typu počet lidí u stolu, je to zkrátka protiepidemické opatření. Čím víc lidí tam bude, tím větší je riziko nákazy. Ale určitě platí, že pokud se situace nezhorší, nařízení ještě rozvolníme. Sám jste ale zmínil to, že loni v létě byla situace dobrá, a to včetně stavu v nemocnicích. Všichni byli optimističtí, že se situace nezhorší, a nakonec jsme viděli, co se stalo. Nyní už tu zkušenost máme a nechci opakovat žádnou chybu.

Možná jsme příliš opatrní, ale já mám k té nemoci respekt a nechci, aby se vrátila situace z loňského podzimu. Jsem přesvědčen, že pokud by se tak stalo, všichni nám budou vyčítat, že jsme nebyli dostatečně obezřetní. Teď jsme předmětem kritiky, ale počkejme si na podzim.

Já budu nejšťastnější, když se situace nebude zhoršovat, ale to teď stoprocentně nikdo říct nedokáže. Proto je potřeba, aby aspoň základní opatření byla dodržována.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků