Hlavní obsah

Voda z Labe zase útočí na Křešice na Litoměřicku. Obec chrání protipovodňové stěny

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Při každém navýšení hladiny Labe jsou obyvatelé Křešic na Litoměřicku ve střehu. Děsí je vzpomínky na ničivé povodně z minulých let, kdy voda zaplavila velkou část obce a zničila, co se dalo. Zdejší dobrovolní hasiči chrání jejich obydlí stavbou protipovodňových stěn vždy, když je to potřeba. Stejně jako nyní, kdy Labe zase stoupá.

Foto: Karel Otcovský, Novinky

Radek Sibera mladší kontroluje upevnění povodňové stěny u Labe

Článek

Do stavby mobilního hrazení v ulici u Labe se hasiči pustili ve čtvrtek odpoledne. „Do každého pole jsme umístili zatím pět hradidel. To by mělo podle dosavadních předpovědí stačit,“ řekl Novinkám starosta obce a hasičů Michal Mančal.

Už ve středu prý hasiči stěnou přehradili Blatenský potok, aby se do něj nevlila voda z Labe a nezaplavila sklepy domů na návsi. V potoce stoupající vodu pak hasiči přečerpávají do slepého ramene řeky.

Starosta připustil, že stavba mobilní protipovodňové bariéry je fyzicky náročná.

Labe už je opět na třetím stupni

Domácí

„S pomocí techniky pracují hasiči se sloupy, které jsou tři metry vysoké a váží téměř dvě stě kilogramů. Musí je vyndat z kontejnerů, naložit na auto, převést k řece a tam postavit. Pak následuje zasunutí hradidel. Není to nic jednoduchého,“ popsal starosta.

Tento postup si hasiči vyzkoušeli už během vánočních svátků, kdy hladina Labe začala stoupat poprvé. Po opadnutí vody stěnu rozebrali a uskladnili, ve čtvrtek si stavbu zopakovali.

Foto: Karel Otcovský, Novinky

Radek Sibera mladší kontroluje upevnění povodňové stěny u Labe

„Je to náročné jak fyzicky, tak psychicky,“ připustil dobrovolný hasič Radek Sibera, který coby vysokoškolský student ve zkouškovém období obsluhoval dnes čerpadlo u potoka spolu s otcem Radkem. Ten se živí jako mistr v kovovýrobě. „V práci jsem si vzal volno,“ zmínil.

Stavbu stěn si zopakovali

Jednotka křešických dobrovolníků čítá podle starosty 19 hasičů. „Jsou to šikovní a spolehliví chlapi. Jsem na ně hrdý,“ zdůraznil Mančal a nezapomněl pochválit i zapojené ženy, které se starají o předávání aktuálních informacích obyvatelům obce.

„Cílem je uklidnit občany a ujistit je, aby důvěřovali hasičům,“ zdůraznil.

A to se jim, zdá se, daří. Strach z masivního rozvodnění Labe místní nemají. „Spíš jen menší obavy, ale máme tady skvělý organizační tým, a hlavně kluci hasičský odvádějí svou práci na tisíc procent. Myslím si, že jsme v bezpečí,“ nešetřila chválou Radka Sýkorová.

Foto: Karel Otcovský, novinky.cz

Otec a syn Siberovi při obsluze čerpadla

Křešice zažily povodně několikrát. Z obecních kronik lze vyčíst, že první velkou povodní byla ta v únoru roku 1821. V průběhu let následovalo dalších dvanáct větších či menších povodní. Naposledy voda udeřila v roce 2013.

Doposud největší a nejničivější povodeň zažila obec v roce 2002, kdy překonala dosavadní hladinu z roku 1821 o 75 cm.

V roce 2006 postihla obec druhá velká povodeň, při které byly zasaženy zejména domy ležící v blízkosti Labe. V roce 2013 se po vytrvalých deštích Labe opět rozlilo a přiblížilo se stavu z roku 2002.

„Při všech povodních a záplavách zasahovali dobrovolní hasiči při evakuaci obyvatel ze zatopených lokalit, v nočních hodinách pak s pomocí policie a armády hlídali domy. Po opadnutí vody pomáhali odklízet a likvidovat katastrofální následky,“ připomněl starosta.

A připustil, že místní hasiči se v posledních letech spíše než na požáry připravují na povodně.

Klapka u protipovodňové vany v Ústí nad Labem už funguje, zprovoznil ji potápěč

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám