Hlavní obsah

Vnitro odmítlo ochranu disidentovi z Běloruska. Není to vyhoštění, ujišťuje Hamáček

8. 6. 2021, 13:19

Ministerstvo vnitra odmítlo prodloužit status mezinárodní ochrany politickému uprchlíkovi z Běloruska. O muže se v zemi zajímala policie kvůli šíření protivládních letáků. Ministerstvo ale podle Deníku N argumentuje tím, že se situace v zemi zlepšila natolik, že mu po návratu do vlasti už žádné represe nehrozí. V Bělorusku se přitom v posledních měsících masově zatýká a přicházejí i zprávy o mučení politických vězňů. Ministr Jan Hamáček (ČSSD) Novinkám sdělil, že s argumentací svého resortu nesouhlasí.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační snímek pochází z pondělní pražské demonstrace za Bělorusko s účastí Svjatlany Cichanouské.

Článek

Bělorus Vladimir před 15 lety pomáhal tisknout a rozdávat letáky proti autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi. Česká republika mu prostřednictvím ministerstva opakovaně poskytla status mezinárodní ochrany. S tím je ale teď konec. Podle úřadu se situace v zemi zlepšila.

Případné neprodloužení doplňkové ochrany neznamená vyhoštění, ale přesun do působnosti zákona o pobytu cizinců.
Jan Hamáček, ministr vnitra

Aktuální represe se podle úředníků lidí jako Vladimir netýkají. „Je zcela zřejmé, že běloruské státní orgány se zaměřují na přední členy opozice, bezpečnostních složek, kteří se proti nim postavili, organizátory protestů nebo na přímé účastníky demonstrací,“ cituje Deník N úředníky.

To je však v příkrém rozporu s informacemi o masovém zatýkání kohokoliv, kdo mohl mít s odporem proti režimu něco společného, včetně novinářů či hudebníků.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na dotaz Novinek uvedl, že se závěry a argumenty svých úředníků neztotožňuje.

Cichanouská na Staroměstském náměstí: Strach a hrdost mě nutí pokračovat

Domácí

„Ve věci probíhá správní a soudní řízení. Po rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se případ vrací zpět a ministerstvo vnitra musí znovu rozhodnout. Případné neprodloužení doplňkové ochrany neznamená vyhoštění, ale přesun do působnosti zákona o pobytu cizinců,” napsal Hamáček Novinkám.

„Rozhodně nesouhlasím s tím, že se situace v Bělorusku zlepšila. Jsem přesvědčen, ze opozičním aktivistům stále hrozí od režimu nebezpečí. V tomto konkrétním případě vyčkám rozhodnuti soudu, a přesto, že nemohu vstupovat do správního řízení, budu případ sledovat,” dodal ministr vnitra.

Odklon letadla nad Běloruskem

Lukašenkův režim před třemi týdny neoprávněně odklonil let společnosti Ryanair z řeckých Athén do litevského Vilniusu, aby se mohl zmocnit opozičního blogera Ramana Prataseviče a jeho přítelkyně. Letu zbývalo několik minut k překročení vzdušných hranic mezi Běloruskem a Litvou. Letecké společnosti se nyní na doporučení Agentury pro bezpečnost v letectví (EASA) běloruskému nebi vyhýbají.

Prataševič je podle opozice obětí mučení, stejně jako velká část ostatních zadržených. Režim od jeho zadržení zveřejnil s Pratasevičem několik videí. Na prvním z nich byla patrná viditelná podlitina na jeho obličeji a velký šrám na krku.

Zatýkání i bití. Lukašenko zaklekl na domácí i zahraniční novináře

Ekonomika

Po loňských srpnových prezidentských volbách vypukly v zemi masové protesty proti falšování výsledků. Opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouská odmítla uznat oficiální výsledky, které oznámily oficiální orgány a podle kterých zvítězil Lukašenko. Opozice však tvrdí, že ve skutečnosti zvítězila právě Cichanouská. Jeho vítězství neuznává ani Evropská unie (EU) a Česko.

Nejbrutálnější zásahy za použití obušků, zábleskových granátů, gumových projektilů a místy i ostré střelby se odehrály v prvních pěti dnech protestů. Zadrženy byly tisíce lidí včetně náhodných kolemjdoucích. Úřady potvrdily několik mrtvých.

Zvláštní jednotky běloruské policie zatýkaly demonstranty v Minsku. Hlavně ženy

Evropa

Poslední neděli loňského září se v Minsku sešlo 50 až 100 tisíc lidí a další desítky tisíc lidí protestovaly ve zbytku země. Míra represe od té doby narostla. Režim začal trestat i novináře za to, že vykonávají své povolání.

V únoru soud poslal na dva roky do vězení dvě novinářky z televize Belsat, které natáčely v přímém přenosu protesty proti falšování voleb. Zatčena byla také velká část redakce nezávislého serveru Tut.by, jehož stránky režim zablokoval.

Reklama

Související články

Výběr článků