Vládní plán šetření: zrušit školkovné i slevu na studenta

Více peněz do rozpočtu má přinést například zrušení celé řady daňových slev. Mezi nimi je i sleva na studenta či zvýhodnění za umístění dítěte ve školce, takzvané školkovné.

„Od zrušení školkovného si ministerstvo financí slibuje, že ušetří až 1,6 miliardy korun,“ sdělil Právu jeho zdroj. Podle něj koalice vyslyšela argument Národní ekonomické rady vlády (NERV), že tuto slevu si dnes mohou odečítat pouze ti rodiče, kteří vydělávají dostatečně na to, že i po uplatnění slev na poplatníka, děti a nepracující manželku mají dostatečně vysokou daňovou povinnost, ze které mohou slevu na dani za školkovné uplatnit. Proti tomu rodiče s velmi nízkými výdělky, často to jsou i samoživitelky s dětmi, nemohou tuto podporu využít.

„Cílem je zrušení téměř všech slev. Školkovné využívají spíše majetnější rodiny, tam je zrušení navrženo,“ potvrdil Právu další zdroj obeznámený s koaličními jednáními.

Školkovné lze, stejně jako třeba slevu na manželku, uplatnit v ročním zúčtování daně. Dokládá se potvrzením ze školky a z daní si lze odečíst částku do výše minimální mzdy. Za loňský rok to tedy bylo až 16 200 korun.

Pro řadu mladých rodin to dosud byla vítaná pomoc. Záměr školkovné zrušit má řadu kritiků.

„Zásadně s tím nesouhlasím, protože jestli v něčem stát selhal, tak v tom, že není schopen vytvořit infrastrukturu a pomoci ženám s malými dětmi zapojit se na trhu práce. Za této situace, kdy máme i nejnižší participaci žen na trhu práce po rodičovské dovolené, je zrušení školkovného pro mě naprosto nepochopitelná věc,“ řekla Právu minulý měsíc ekonomka a bývalá kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová.

Vládní politici sice tvrdí, že se zvýšením kapacity stávajících školek počítají, otázkou však je, kdy a jak by k tomu mělo dojít. Podle informací Práva má finální dohoda na konsolidačním balíčku padnout na úterním jednání koaličních špiček.

Shoda je už i na zrušení roční slevy na studenta ve výši 4020 korun. Studenti na ni mají nárok, i když během roku pracovali jen v některých měsících. „Každý student, stejně jako jiné fyzické osoby, má základní slevu na poplatníka 30 840 korun, která pokrývá roční výdělek 205 600 Kč. Další sleva je neopodstatněná,“ zdůvodnil zdroj postoj koalice. Navíc někteří mladí podle něj tuto slevu zneužívají, když se jen formálně zapíšou ke studiu na vysokou školu, ale pak do ní nechodí.

Státní kasa by díky zrušení této daňové úlevy mohla ročně získat asi 340 milionů korun. Větší částku, a to nejméně 2,3 miliardy, by mělo přinést omezení slevy na manželku (manžela). Ta teď činí 24 840 Kč, na držitele průkazu ZTP/P je dvojnásobná. Podmínkou však je, že manželka (manžel) neměla roční vlastní rozhodné příjmy vyšší než 68 000 Kč, přičemž například rodičovský příspěvek se do těchto příjmů nepočítá.

Podle zdroje Práva se koalice nakonec dohodla na tom, že by tato sleva nezanikla, ale nově by se vztahovala pouze na manžela či manželku, kteří pečují o dítě do tří let jeho věku.

V dalších oblastech je shoda například na zvýšení spotřební daně z lihu či tabákových výrobků, na zrušení osvobození pro metalurgické a mineralogické procesy, na redukci počtu finančních úřadů nebo i na zastropování úlev z odvodů pro dohody o provedení práce.

Zvýšit příjmy státu má pak třeba i zdražení dálniční známky, vyšší zdanění hazardu s výjimkou loterií, u nichž ODS prosazuje nižší sazbu, nebo úprava sazeb daně z přidané hodnoty (DPH).

V jejím případě jde o nižší desítky miliard. Nyní jsou tři sazby DPH, základní 21procentní a dvě snížené ve výši 15 a 10 procent. Ministerstvo financí navrhlo sloučení snížených sazeb na 14 procent, nová snížená sazba by tak byla nejvyšší v Evropě. V ní by měly být potraviny, léky, bezlepkové výrobky, veřejná doprava, stravovací služby s výjimkou čepovaného piva, které se přesune do 21procentní sazby, dále i knihy, časopisy a noviny, stavební práce, dětské sedačky do aut či pohřební služby. Podle informací České televize se nicméně koalice nakonec může přiklonit i ke sjednocení dvou nižších sazeb DPH na 12 procentech.

Většinu položek včetně tepla, vody, ubytovacích a kadeřnických služeb či vstupenek na kulturu a sport se ovšem vláda chystá přesunout do základní sazby, čímž v důsledku citelně zdraží.

Významným novým příjmem rozpočtu má být podle předběžné dohody zhruba 24 miliard ročně díky zavedení nemocenského pojištění pro zaměstnance ve výši 1,1 procenta. Zvýšení daní z příjmů fyzických osob a firem, které by přineslo do rozpočtu ještě vyšší částky, odmítá ODS.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) opakovaně hovořil i o zdvojnásobení daně z nemovitostí. Vláda už minulý týden schválila zvýšení spotřební daně z nafty o korunu a půl na litr.

Na výdajové straně se mají o desítky miliard seškrtat národní dotace. Zástupci koalice po­dle ČT ještě zvažují snížení výdajů na platy státních zaměstnanců až o pět miliard korun, zpřísnění výplaty podpor v nezaměstnanosti anebo omezení podpory stavebního spoření.

V připomínkovém řízení je již změna valorizací penzí a znevýhodnění předčasných důchodů. Další změny v penzijním systému má premiér Fiala společně s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) představit brzy, zřejmě už pozítří. „Konsolidační balíček i důchodovou reformu brzy představíme. Ten okamžik se blíží,“ řekl v pondělí Fia­la novinářům na oslavách Dne vítězství na pražském Vítkově. Konkrétní ale být nechtěl.

„Nebudu říkat žádné datum. V průběhu tohoto týdne ještě povedeme náročná jednání. Víme, že se objevují různé informace, které lidi znervózňují. Proto s tím chceme vyjít ven brzy,“ dodal.