Článek
"Studie ukazují, že vnitřní život českých politických stran a systém jejich financování má významný dopad na fungování veřejné správy a zákonodárného procesu," uvedl vedoucí výzkumného projektu Michal Štička v materiálech, které poskytl ČTK.
ČR je ve vnímání míry korupce na 47. až 50. místě na světě, což podle TI patří v EU k nejhorším výsledkům. Za největší problém je přitom považována politická korupce, od níž se odvíjí neuspokojivé fungování veřejné správy a podnikatelského prostředí. Problémem je málo členů
TI uvádí, že jedním z hlavních problémů stran je nízký počet jejich členů, což umožňuje manipulace s výběrem lidí na kandidátní listiny. "České politické strany neplní své základní role a pouze obchodují s vlivem," konstatuje autor jedné ze studií David Ondráčka.
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach v reakci řekl, že sociální demokracie podporuje návrhy, které vedou ke snížení míry korupce v zemi. Místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová si nemyslí, že by příčina korupce v zemi spočívala ve fungování politických stran. Věc je podle ní složitější, potíž vidí mimo jiné v těžkopádnosti soudnictví.
Doplnila, že ODS má propracovaný systém svého financování a následné kontroly. TI totiž rovněž poukazuje na neprůhlednost financování stran. Většina lidí se podle průzkumu také domnívá, že informace o hospodaření politických stran jsou nedostupné nebo jsou dostupné obtížně.
Kateřina Jacques ze Strany zelených s kritikou Transparency International souhlasí. Podle ní politika ovlivňuje veřejnou správu, chybí podle ní například zákon o státní správě.
Čechy zajímá hospodaření stran
Podle výsledků průzkumu 86 procent občanů chce znát údaje o hospodaření politických stran. Podle 82 procent dotázaných jsou ale tyto informace nedostupné, nebo se k nim lze dostat jen velmi obtížně. Průzkum provedený agenturou GfK také ukázal nelibost respondentů nad tím, že by výsledky stranického hospodaření měly být přístupné pouze soudům.
Ředitelka Transparency International Adriana Krnáčová považuje zájem lidí o průhledné hospodaření stran za dobrou zprávu. "Pro nás je to dokladem toho, že veřejnost nezapomněla na skandály z konce 90. let minulého století," uvedla v úterý Krnáčová.
Průzkum se zaměřil také na otázku trestů za případnou korupci veřejných činitelů. Podle 92 procent dotázaných by za prokázanou korupci měl být hříšník zbaven veřejné funkce i členství ve straně. Lidé by ale kvůli korupci nerušili celou politickou stranu.
Z šetření GfK rovněž vyplynulo, že politické strany jsou pro občany nejméně důvěryhodnými institucemi. Důvěru jim vyslovilo 16 procent dotazovaných. Podobně je na tom Sněmovna, které důvěřuje pětina dotazovaných. Lidé naopak nejvíce důvěřují prezidentovi (70 procent) a ombudsmanovi (64 procent).
