Článek
Zhruba dvacetistránkový dokument o Fremrovi, který mapuje jeho rozsudky za totality, historici v pondělí odeslali na Hrad. „Není to ani hon na čarodějnice, ani pokus o inkvizici,“ řekl Právu Hlaváček.
Podle Jana Kysely, šéfa jeho panelu pro výběr nominantů do Ústavního soudu, rozhodne o dalším osudu zprávy přímo prezident. „Přijde mi, že po rezignaci pana doktora Fremra je účel zprávy maličko nejasný. Nakládat by se s ní mělo obezřetně už vzhledem k tomu, jak se autoři k objektu svého zkoumání předem vyjadřovali,“ poznamenal.
Působení Fremra za komunismu přezkoumá ÚSTR
„Nepůjdeme po jménech“
Fremr čelil v Senátu kritice za to, jakým způsobem rozhodl v kauze Olšanské hřbitovy, v níž odsoudil tři mladíky v procesu, který zmanipulovala StB. Senát jej však i přes nesouhlas některých zákonodárců ústavním soudcem zvolil. Na ÚS však nakonec Fremr stejně nepřišel. Rezignoval poté, co byly zveřejněny články mapující, jak Fremr v osmdesátých letech soudil emigranty.
Historiky však situace zaujala. „Celá kauza se stala impulzem ke studiu normalizační justice. Neznamená to, že půjdeme po nějakých jménech, ale spíš po fenoménech, po tom, jak justice za normalizace fungovala,“ řekl včera Právu Hlaváček.
Není to ani hon na čarodějnice, ani pokus o inkvizici
„Nebudeme vybírat jména soudců. Nebudeme studovat minulost ostatních členů Ústavního soudu nebo soudních orgánů. Spíš se zaměříme na některé kauzy. Zajímavé jsou případy emigrantů na základě zákona o nezákonném opuštění republiky. Vlastně se ukazuje, že ani 80. léta v tomto ohledu nebyla žádná selanka,“ dodal.
Ze studie by se podle něj mohli poučit i členové prezidentova panelu pro výběr ústavních soudců. „V demokracii by se měl neustále vést dialog s minulostí. Nikoliv proto, aby byl někdo zaříznut, ale aby se společnost poučila,“ poznamenal Hlaváček.
Předseda soudcovské unie Libor Vávra záměr historiků uvítal. „Je to správný krok. Škoda že jsme to neudělali už před 20 lety,“ řekl Právu.
Legitimitu soudců však podle něj ani historici nemohou nyní zpochybnit. „Právně je všechno vyřešené. Který soudce nebyl zpochybněn do roku 1993, tak zpochybňován být už nemůže. Takto to revoluční parlament určil,“ připomněl.
„Ale když budou práce udělané komparativně, můžeme se leccos dovědět. Když se soudili demonstranti na Václavském náměstí, tak to byly stovky kauz. Soudci měli různé přístupy. Řada z nich se snažila pomoci a pak byli soudci, kteří se snažili předvést před totalitní mocí. Dát to do kontextu znamená prostudovat spisy napříč,“ dodal.
Fremr zůstává na vrchním soudu
