Působení Fremra za komunismu přezkoumá ÚSTR

„Justiční systém byl mezi lety 1948-89, stejně jako Státní bezpečnost, nedílnou součástí komunistického totalitního režimu a jako takový se v bezpočtu případů přímo podílel na perzekuci jednotlivců, kteří se režimu tak či onak znelíbili. Je nutné mít na vědomí, že za komunismu neexistovala nezávislost soudní, výkonné a zákonodárné moci. Vše sloužilo potřebám moci, vládě jedné strany,“ komentoval zřízení týmu ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna.

Fremra navrhl na ústavního soudce prezident Petr Pavel a minulý týden jej v tajném hlasování schválil Senát. Jmenován ale ještě nebyl a podle názoru ústavních právníků ani být nemusí, přestože to horní komora odsouhlasila.

Již senátorům musel Fremr vysvětlovat své dřívější působení v roli soudce v tzv. kauze Olšany, v níž v roce 1988 odsoudil mladíky za poškození hrobu sovětských vojáků. Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB).

Jako „ideového vůdce“ skupiny odsoudil i Alexandra Ereta, na němž přiznání vynutila StB. Ten přitom na hřbitově vůbec nebyl a u soudu to pak i říkal s odkazem na vynucené přiznání. Fremr řekl, že o zapojení StB do kauzy nevěděl a je to pro něj novinka. Uznal ale, že řada důkazu byla pořízena protiprávně a soudci je správně neměli v líčení použít.

Senátoři Marek Hilšer a Hana Marvanová mu v posledních dnech navíc vyčetli i to, že nemluvil před Senátem pravdu, když tvrdil, že nikoho za totality neodsoudil z politických důvodů. V době mezi lety 1983 a 1985 podle nich odsoudil přes 100 lidí za emigraci. Prezidentovi kvůli tomu zaslali dopis.

Pavel k tomu v pondělí uvedl, že si jmenování Fremra na post ústavního soudce ještě rozmyslí. Konkrétně řekl, že nechce lámat situaci přes koleno.

„Chci si prostudovat, jaké informace se objevily v poslední době. A chci dát prostor senátorům, kteří mi zaslali dopis. A teprve na základě posouzení staronových faktů chci udělat závěr a přijmout rozhodnutí,“ oznámil.