Slušná úroda krkonošských borůvek láká česače s hřebeny

Nejde sice o masové nájezdy Slováků do nejvyšších českých hor, nicméně vážit při dnešní ceně pohonných hmot dlouhou cestu kvůli artiklu prodávaném letos okolo stovky za litr, minimálně překvapí.

Právo zaznamenalo skupiny slovenských borůvkových kombajnérů, kteří nedávno dojeli auty těsně k borůvčí, bleskurychle s hřebeny a kbelíky vyskákali, načež zakrátko byly otrhané zdevastované keře holé.

Svědkem průniku sběračů do autům zapovězené lokality Krkonošského národního parku (KRNAP) se stal i jeden z horalů. Případ okamžitě nahlásil policii. Nikoliv ani tak kvůli snaze ochránit přírodu, ale z ryze pragmatických pohnutek: lezli mu do zelí.

„Policajti přijeli, udělali, co udělat měli, padly snad nějaké pokuty, a Slováky z lesa vyhnali. Netrvalo dlouho a byli zpátky. Čuměl jsem na to jako vejr,“ sdělil Právu horal.

„Nechápu, jak se jim cesta do Krkonoš za borůvkami může vyplatit. Nešlo přitom s největší pravděpodobností o cizince s pobytem v Česku, o čemž do jisté míry svědčily slovenské espézetky a věci o nichž bavili,“ míní muž, jenž se nadále věnoval sběračské činnosti. „Nejvíc mne dostalo, že dojeli auty až k borůvčí. Takovou drzost by si tady snad nikdo nedovolil,“ podotkl.

„Tuhle skupinu slovenských sběračů jsme zaznamenali a několikrát řešili. Není v Krkonoších neznámá. Jde o lidi zatížené mimo jiné exekucemi a je s nimi těžké pořízení,“ potvrdil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Borůvek se podle místních lidí letos na řadě lokalit urodilo v Krkonoších docela dost. „Protože v rozhodné době dozrávání bylo sucho, plody nebyly nijak velké, spíš menší, než bývá obvyklé. Bylo jich ale dost. Za sklizeň to stálo i hřebenem, který zachytí hlavně větší plody,“ popsal letošní horskou úrodu muž středních let.

Borůvky a ostatní lesní plody lze v Krkonoších sbírat v místech, kam mohou turisté legálně vstoupit. „Zakázán je komerční sběr. Sbírat borůvky a ostatní plodiny mohou lidé pouze pro vlastní potřebu, pokud nepoškozují přírodu. Lokality, kam zákon vstup zakazuje, nejsou pochopitelně určené ke sběru jakýchkoliv plodin. Mnohé sběrače dávno odradilo riziko nemalých pokut,“ doplnil Drahný.

Efektivně ohlídat Krkonoše o rozloze 55 tisíc hektarů se ale vymyká možnostem 19 strážců národního parku, kteří bývají během služby neustále na nohou. „Strážců je zkrátka málo. Každý musí obhospodařit plochu velkou zhruba tři tisíce hektarů. Nábor dobrovolníků provázejí rizika, že bychom angažovali jedince, kteří se především chtějí ohánět plackou ochranáře,“ upřesnil Drahný.