Hlavní obsah

Senát shodil povinnost vymáhat škodu po úřednících. Rozhodly dva hlasy

– Praha

Horní komora odmítla už v prvním kole projednávání návrhu senátorů STAN, aby stát musel vymáhat náhradu škody po chybujících úřednících. Rozhodla o tom ve středu rozdílem dvou hlasů na popud ČSSD. Téměř shodnou předlohu má už dva roky na stole i Sněmovna.

Článek

Cílem obou předloh bylo změnit současnou praxi, podle níž stát po úřednících škodu vymáhat může, ale nemusí, a proto toho málokdy využívá.

Zamítnutí zdůvodnil místopředseda senátorů ČSSD Miroslav Nenutil tím, že se tvůrci senátorské předlohy nevyrovnali s námitkami, které k poslanecké novele vznesla před dvěma lety vláda.

Kabinet se mimo jiné obával, že by se po schválení novely úředníci vyhýbali rozhodování sporných záležitostí. Kvůli úředním postupům navíc prý není často zřejmé, kdo za nezákonné rozhodnutí odpovídá. Předloha by podle vlády taky mohla přinést nárůst počtu soudních sporů.

Výše sankcí se měnit nebude

Chybujícím úředníků platný zákon v případě neúmyslného pochybení hrozí sankcí ve výši do 4,5násobku měsíční mzdy. Senátorská novela na tom nic měnit neměla.

Předkladatelé tvrdí, že není odůvodněné, aby po uhrazení škody občanům a firmám zůstal jediným poškozeným většinou stát a nevymáhal po úřednících ani částečnou odpovědnost. Nyní to prý úřady až na výjimky nedělají.

Kabinet ale uvádí, že stát musí postupovat jako řádný hospodář a i za současné formulace v zákoně má v podstatě povinnost škodu vymáhat.

Úřady by podle obou novel mohly od vymáhání škody od úředníků ustoupit „z důvodů hodných zvláštního zřetele". Předlohy výslovně zmiňují případy, kdy na věc, o které úředník rozhodl, existovaly odlišné právní názory. Z jednoho na tři roky měly normy prodloužit lhůtu, v níž mohou úřady vůči chybujícímu úředníkovi náhradu škody uplatnit.

Výběr článků

Načítám