Rychetský: Kvůli přátelům z disentu jsem nemohl mlčet

V čele Ústavního soudu vás nahradí Josef Baxa. Jste s výběrem prezidenta Petra Pavla spokojen?

Pan prezident se dle mého názoru rozhodl velmi správně. S doktorem Baxou se znám léta. Po rozpadu federace jsem se stal ministrem spravedlnosti a můj už bohužel zesnulý přítel Otakar Motejl mi jej navrhl jako prvního náměstka. Od té doby jsou naše dráhy spojeny jak profesně, zájmově, tak i lidsky.

Co říkáte na kritiku, že jako předseda ÚS, tedy nejvyšší představitel nezávislé soudní moci, byste vůbec neměl komentovat politické dění, což jste si občas neodpustil?

Ústavní soud svou judikaturou zasahuje do politického dění. A je mou povinností jako jeho předsedy jeho rozhodnutí veřejně obhajovat a vysvětlovat. Navíc připouštím, že se nedokážu zcela odpoutat od své vlastní disidentské minulosti. Cítím jistý závazek nemlčet vůči svým zesnulým přátelům z disentu: Václavu Havlovi, Jiřímu Dienstbierovi, Ladislavu Lisovi, Luboši Dobrovskému, Otakarovi Motejlovi a dalším.

Měl by váš nástupce být zdrženlivější?

Není třeba mu radit. Jak jsem řekl, jsem vázán odkazem svých zesnulých přátel a na rozdíl ode mě bude můj nástupce k těmto věcem moci mlčet.

Co říkáte tomu, že prezident Pavel svůj výběr nikomu neoznámil a veřejnost se jej dozvěděla až při jmenovacím aktu?

Byla za tím vcelku racionální motivace. Jakmile by jeho jméno vyplavalo, okamžitě by se toho chytila média, sociální sítě a různí kverulanti. Postup prezidentské kanceláře v tom, že jména předsedy i místopředsedkyně ÚS nezveřejnila předčasně, byl velmi moudrý.

Z funkce předsedy Ústavního soudu odcházíte do důchodu po dvaceti letech, to je v životě člověka dlouhá doba. Necítíte se unavený?

Dvacet let, která jsem strávil u ÚS, představují skutečně významnou etapu v mém životě. Ústavnímu soudu svěřuje ústavní pořádek naší země rozsáhlé kompetence. Vedle ochrany ústavnosti při kontrole právního řádu je nejvýznamnější rozhodování o individuálních ústavních stížnostech, stručně řečeno, ochrana základních lidských práv a svobod před zásahy veřejné moci. Jsem rád, že ÚS si touto činností získal důvěru veřejnosti. Šlo o náročnou agendu, která nevyvolává únavu, ale spíše jistou formu vyčerpání. A té jsem se ani já nevyhnul.

Od srpna 2003, kdy jste do čela ÚS nastoupil, se několikrát změnilo politické směřování země. Jak moc se podle vás za tu dobu proměnila společnost?

Nemyslím si, že by se politické směřování naší země, nastavené po listopadu 1989, zásadním způsobem měnilo. Měnil se spíše akcent na zásadní reformní kroky. Zprvu dominovalo úsilí o zmírnění a nápravu křivd způsobených komunistickým režimem a posléze převážilo úsilí o rozvíjení základních hodnot demokratického právního státu a přistoupení k Evropské unii.

Ústavní soud pod vaším vedením musel několikrát rozhodnout ve veřejně propíraných, kontroverzních kauzách. Některé z nich zmíním konkrétně, ale dokázal byste si vzpomenout na některé, u nichž bylo rozhodování opravdu těžké, s vědomím, že verdikt může výrazně ovlivnit dění v zemi?

Ústavní soud se již tím, že přezkoumává ústavnost zákonů přijatých parlamentem, dostává na citlivou oblast, ve které si mezi sebou konkurují na jedné straně politická vůle vygenerovaná momentální většinou a na druhé straně ochrana menšin, kterým je třeba zajistit důstojnou existenci v pluralitním politickém systému. Dominantní roli v naší judikatuře tak skutečně hrálo rozhodování o volebním zákoně a s ním spojených kauzách.

Jak se zpětně díváte na rozhodnutí ÚS ze září 2009, které zrušilo termín konání říjnových předčasných voleb po pádu Topolánkovy vlády? Volební kampaň tehdy byla už v plném proudu, volby se nakonec konaly až v květnu 2010. Někteří kritici tvrdí, že právě tehdy Ústavní soud aktivisticky vstoupil do politiky.

Pokud je některými kritiky ÚS obviňován z politického aktivismu, jde o neznalost či hluboký omyl. ÚS si totiž nevybírá, co bude rozhodovat. Naopak, rozhodovací agendu mu určují ti, kteří mu své návrhy předkládají, například poslanci či senátoři. Skutečnost, že mu často předkládají i návrhy na derogaci (zrušení) zákonů, kterou mohou provést sami, je faktem, kterému se nelze ubránit.

I před sněmovními volbami 2021 zasáhl Ústavní soud do jejich konání, když zrušil část volebního zákona, přičemž termín voleb už byl znám. I tento krok byl od některých politiků kritizován jako vměšování se do voleb.

Ústavní pořádek stanoví pro volby do Poslanecké sněmovny dva nepřekročitelné limity: princip poměrného zastoupení a rovnost volebního práva. Ty byly v daném případě zdeformovány kombinací nestejně velkých volebních krajů a d’Hondtovou přepočítací formulí. Rozhodli jsme se do územněsprávního uspořádání země nezasahovat. Zrušili jsme tedy pouze ten volební algoritmus a parlament přijal novelu volebního zákona, která je ústavně komfortní.

Expremiér a šéf ANO Andrej Babiš dokonce prohlásil, že je to z vaší strany pokus odstranit jej z politiky. On ten spor přesunul na osobní rovinu, pravda ale je, že i vy jste řekl na jeho adresu, že máte obavy z „agrofertizace společnosti“.

Nález Ústavního soudu o částečné derogaci volebního zákona neměl s osobou Andreje Babiše žádnou souvislost. Můj výrok byl reakcí na jeho volební slogan, že bude „stát řídit jako firmu“. A součástí státu je i Ústavní soud, který nesmí nikdo „zvenčí“ řídit.

Mohl verdikt skutečně pomoci protibabišovským stranám, jak se dodnes vyjadřují odpůrci současné vládní koalice?

To je hluboký omyl. Dokonce se ukázalo, že v důsledku našeho zásahu do volebního zákona získalo Babišovo ANO o jeden mandát ve Sněmovně víc.

Výrok soudu nicméně nekritizoval jen Babiš či prezident Miloš Zeman, ale také například Jiří Pospíšil z TOP 09. Ten se pozastavil nad tím, že soudu trvalo tři roky, než rozhodl. Proč tak dlouho?

Návrh na částečnou derogaci volebního zákona nám předložila skupina zákonodárců. Tedy osob, které mají výsostné právo zákonodárné působnosti. Bylo tedy absurdní, když požadovali, aby Ústavní soud rozhodl za ně. Očekával jsem tedy, že tak učiní sami, zejména když měli v zákonodárném procesu volební zákon několikrát otevřený.

Prezident Zeman dokonce kvůli tomuto výroku anuloval vaše státní vyznamenání, které vám původně chtěl udělit – Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Nemrzelo vás to lidsky? Přece jen jste byli dlouhá léta přátelé.

Naopak, mou situaci to ulehčilo. Odpadlo mi dilema, zda mám ocenění z jeho rukou přijmout, když návrh na toto ocenění přišel ze Senátu, kterého si velice vážím.

Máte za to, že když chtěl Zeman vybrat vašeho nástupce několik měsíců před koncem vašeho mandátu, což mu premiér Petr Fiala rozmluvil, tak to od něj byla zlomyslnost?

Nevím, jaké motivy vedly Miloše Zemana k tomuto záměru. Nepochybné ovšem je, že ústavní kompetence jsou vymezeny nejen věcně, ale i časově.

V roce 2013 ÚS zrušil část zdravotnické reformy dřívější vlády ODS. Šlo především o nadstandardy ve zdravotnictví. Myslíte si i dnes, že by člověk neměl mít možnost připlatit si za lepší péči? Ostatně naopak zrušení zdravotnických poplatků v roce 2008 Ústavní soud odmítl.

Ústavní pořádek naší země zakotvil nárok na bezplatnou zdravotní péči. Je ovšem legitimní možnost připlatit si za nadstandardní podmínky jejího poskytování, ať již v oblasti služeb ubytovacích, třeba jednolůžkový pokoj, nebo stravovacích.

Když v roce 2019 odmítl Ústavní soud zdanění církevních restitucí, byla ohledně toho mezi soudci debata? Dva členové zaujali disentní stanovisko.

Nad každým návrhem na derogaci části právního řádu se v plénu ÚS na uzavřeném zasedání vede debata, ve které zaznívají návrhy a argumenty často si navzájem odporující. Považuji za velmi důležité, že přehlasovaní soudci mají právo uplatnit a zveřejnit odlišné stanovisko, tzv. disent.

Senátoři měli pochybnosti o navržení Roberta Fremra na jmenování ústavním soudcem, stejně jako někteří jiní politici, kvůli tomu, že ještě před rokem 1989 odsoudil tři mladíky v procesu zmanipulovaném StB. Vy, bývalý disident, byste jako senátor pro Fremra hlasoval?

Měl jsem možnost pana Fremra poznat zblízka, často se mnou spolupracoval. Musím říct, že téměř ve všech případech byl mými partnery jednoznačně oceňován. K oné kauze nehodlám zaujímat žádné stanovisko. Neviděl jsem spis ani rozsudek, bylo by ode mě nekorektní zaujímat hodnotící soud.

Někteří senátoři měli s prezidentem Pavlem spor, když ústavněprávní výbor před časem dva jeho navržené kandidáty odmítl. Měl by podle vás prezident své nominanty se senátory víc konzultovat, jak požadovali?

Je to citlivá otázka. Chápu pocit ukřivděnosti u některých senátorů, že nejsou moc vidět, a nominace kandidátů na Ústavní soud jsou jejich hvězdnou chvilkou. Je dobře, že každá taková nominace je v horní komoře parlamentu podrobně diskutována. Na druhé straně konzultovat tato jména předem by nebylo nejmoudřejší. Emoce by mohly vyplavat a celý proces by se táhl déle než nyní. Nevidím důvod, proč by měl prezident republiky konzultovat tato jména ještě dříve, než je navrhne senátorům.

V nedávném rozhovoru jste uvedl, že jste za svého působení v čele Ústavního soudu zažil politické tlaky. Je známý případ bývalého hradního kancléře Vratislava Mynáře, který jednal mimo jiné právě s Josefem Baxou o živých kauzách. Zmínil byste i jiné případy?

Mohu říci, že se vůči mně o žádné ovlivňování nikdy nikdo nepokusil. Zřejmě věděli, že by to nemělo šanci. To, co se odehrálo právě u pana Baxy ze strany Mynáře, je skutečně zarážející a v demokratickém právním státě by to nemělo vůbec existovat. Jsem ale hrdý, že nikdo z mých kolegů tomuto tlaku nepodlehl.

Ústavní soud bude už s novým předsedou rozhodovat o platnosti změn v důchodech a o konsolidačním balíčku. Rozumíte některým argumentům opozice, že zejména způsob, jakým koalice změny ve Sněmovně prosadila, mohl být za hranou Ústavy?

Vůbec nechci vyslovovat hodnotící soud. Nechci kolegy ovlivňovat. Toto rozhodování nebude jednoduché a nebylo by moudré, abych tu proceduru označkoval názorem, který by mohl verdikt Ústavního soudu ovlivnit. Nechám jim volný prostor.

V obou komorách parlamentu dnes existují iniciativy, které chtějí Ústavu měnit. Mělo by být podle vás v Listině základních práv a svobod zakotveno manželství jako svazek muže a ženy, což navrhují lidovečtí poslanci, případně právo platit hotovostí, jak chce skupina okolo senátorky Jitky Chalánkové?

Obojí považuji za naprosto absurdní nesmysl. Do Ústavy taková ustanovení nepatří. Diskreditovalo by to Ústavu, která je, na to, jak vznikala, velmi kvalitním dokumentem, a ukázalo se, že obstála.

Jste pro umožnění stejnopohlavních sňatků?

Rozhodně bych tomu nebránil. V Ústavním soudu už jsme tuto normu jednou posuzovali a rozhodli jsme, že to nemůže určovat Ústavní soud. Je to zcela v kompetenci zákonodárného sboru.

Čemu se nyní v důchodu budete věnovat?

Začnu rovnat svůj archiv a definitivně se odstěhuju z Brna do Prahy k rodině. Cítím, že si potřebuju odpočinout, věnovat se rodině a vnoučatům.

Zapojíte se do politického dění? Ať už jako komentátor, nebo třeba aktivně?

Rozhodně nehodlám přijmout žádnou ústavní funkci, stejně tak vylučuji jakýkoliv pracovní poměr. Těším se na to, že budu zcela svobodný. Zda budu, nebo nebudu komentovat veřejné dění? Spontánně tak činit nebudu, ale budu-li osloven médii, tak sdělit svůj názor neodmítnu.