Hlavní obsah

Rozpočet už s dalším růstem platů nepočítá

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Více peněz půjde na obranu, důchody či sociální dávky. Vláda naopak nepočítá s dalšími prostředky na navýšení tabulkových platů pro všechny zaměstnance veřejného sektoru, jak to požadují odbory.

Foto: Ondřej Deml, ČTK

Středeční hlasování o rozpočtu na rok 2023

Článek

Peníze na zvýšení tarifních platů má vláda jen u vojáků, policistů a hasičů, kterým to slíbila dříve. Ústavním činitelům příjmy také vzrostou poté, co vláda neprodloužila jejich zmrazení.

„Celkový rozpočtovaný objem prostředků na platy se napříč rozpočtovými kapitolami zvyšuje o 14,7 miliardy korun,“ řekl ve středu Právu mluvčí ministerstva financí Filip Běhal. Výdaje na platy státních zaměstnanců od úředníků, přes policisty po učitele tak mají příští rok vzrůst na 264 miliard korun.

Statisíce zaměstnanců veřejné správy se ale navýšení svých tabulkových platů nedočkají, například úředníci. Pouze vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů, což jsou policisté, hasiči či celníci, vzroste od 1. ledna tarifní složka o deset procent.

Poslanci se ve Sněmovně dohádali. Došlo i na Babišovu vánočku

Domácí

U ostatních jsou prostředky navíc vyhrazeny pouze na odměny, nejsou tedy nárokové. Jejich rozdělení bude záviset na rozhodnutí nadřízených v daném úřadu či instituci.

Odbory přitom několik měsíců tlačí na to, aby se tarifní složka zvedla všem zaměstnancům státní a veřejné sféry. „Napsali jsme otevřený dopis premiérovi se žádostí o jednání, protože to poslední jednání o platech bylo 27. září, kde jsme se nedohodli. Dva měsíce uplynuly, ale pořád nic, až v pondělí přišla pozvánka na setkání s ministrem so­ciálních věcí Jurečkou,“ řekl Právu Pavel Bednář, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací.

Školské odbory žádají změny

Jednání má proběhnout v úterý, ale odbory žádné písemné návrhy od vlády neobdržely. „Tato vláda v zásadě žádné návrhy ani podklady neposílá,“ podotkl Bednář. S čím tedy půjde do jednání lidovecký ministr Marian Jurečka, zvláště poté, co už byl schválen státní rozpočet, ministerstvo neodpovědělo.

Školské odbory ještě žádají, aby aspoň čtyři pětiny objemu peněz určeného na posílení mezd pedagogických pracovníků v příštím roce šly na tarify. Vláda ale počítá s tím, že čtyřprocentní navýšení mezd kantorů bude směřovat do odměn, jejichž rozdělení určují jednotliví ředitelé škol.

Objem prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství se zvyšuje o 4,1 miliardy. To je stejná částka, jako si vyžádá navýšení tarifních platů vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů, informovalo Právo ministerstvo financí.

Tři sta miliard je velký deficit, já to nezlehčuji
ministr financí Zbyněk Stanjura

Další peníze ze státního rozpočtu na případné odměny půjdou třeba pro nepedagogické pracovníky, zaměstnance muzeí či galerií nebo úředníky. Tyto peníze jsou ale nevymahatelné a nemusí se na rozdíl od tarifů odrazit na jejich výdělcích.

Plat úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím byly původně zmrazeny i pro letošek, ale vláda jim nakonec od září tarify zvedla o deset procent. Týkalo se to 365 tisíc zaměstnanců. Ve veřejném a státním sektoru celkem pracuje přes 714 tisíc lidí. Poslanci ve středu u státního rozpočtu nakonec schválili pouze koaliční pozměňovací návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun.

Schválený pozměňovací návrh, který přidává 1,1 miliardy na platy asistentů pedagogů, předložila skupina koaličních poslanců.

Dva biliony na výdaje

Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) zase s dalšími koaličními poslanci prosadila přidání 39 milionů korun na provoz potravinových bank a 40 milionů na bezplatné školní obědy dětem. Opozice se svými více než padesáti návrhy změn v rozpočtu, například na posílení resortu dopravy, neuspěla.

„Tři sta miliard je velký deficit, já to nezlehčuji,“ přiznal před poslanci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Slíbil, že koalice přijde příští rok s opatřeními, aby redukovala strukturální schodek státního rozpočtu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Konkrétní kroky nezmínil, koalice se na opatřeních podle Stanjury ještě nedohodla. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu, zatímco výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun.

Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válkou na Ukrajině. Pro rozpočet ve středu hlasovalo všech 96 přítomných poslanců stran vládní koalice. Poslanci opozičních ANO a SPD hlasovali proti.

Schválený rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

Zeman udělil milost polským manželům odsouzeným za šamanský nápoj i dalšímu cizinci

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám