Pavel si jmenování Fremra ještě rozmyslí

Pavel uvedl, že Ústavní soud je vnímán jako důvěryhodná instituce. „Vzhledem k tomu, jaké kvality přináší (nový předseda ÚS) doktor Josef Baxa, tak věřím, že v tom bude pokračovat,“ prohlásil prezident.

Následně se vyjádřil ke kandidátovi na post ústavního soudce Roberta Fremra, jehož nominaci minulý týden schválil Senát s tím, že ho navzdory souhlasu horní komory zatím nebude jmenovat ústavním soudcem. Nejdříve si chce prostudovat nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989 a konzultovat je. Jak dlouho to bude trvat, neupřesnil.

„V okamžiku, kdy nebudou žádné další nové informace, přijmu rozhodnutí,“ řekl Pavel.

Nové informace přinesli senátoři Marek Hilšer a Hana Marvanová, kteří prezidentovi napsali, že přítomnost Roberta Fremra na Ústavním soudu je nevhodná kvůli tomu, že za minulého režimu mezi lety 1983 a 1985 soudil případy více než stovky emigrantů, kteří pak přicházeli o majetek a jejich rodiny čelily perzekucím.

„V reakci na poslední diskuse ohledně nominace a schválení doktora Fremra za ústavního soudce k tomu přistupuji se stejnou vážností. A pokud jsem řekl v Senátu, že nemám žádné informace, které by mě vedly k tomu, abych stáhnul nominaci, tak ta situace platí,“ zdůraznil.

Připustil ale, že se objevily nové informace, a tak nechce „lámat situaci přes koleno“.

„Chci si prostudovat, jaké informace se objevily v poslední době. A chci dát prostor senátorům, kteří mi zaslali dopis. A teprve na základě posouzení staronových faktů chci udělat závěr a přijmout rozhodnutí,“ oznámil.

Později v Brně při návštěvě Nejvyššího soudu řekl, že se nechce vyjadřovat k jednotlivým případům, ale že o odsouzeních za emigraci od víkendu slyšel.

„Je potřeba vidět, že v době, o které se bavíme, tady byl právní řád, podle kterého bylo opuštění republiky trestným činem. Posuzován byl shodně všemi soudci, kteří soudili trestní právo. Měli bychom to vidět v tomto kontextu. Nechci se ale bavit o jednotlivých případech. S nimi seznámen nejsem,“ prohlásil.

Pavel Fremra navrhl na ústavního soudce a minulý týden jej Senát v tajném hlasování schválil. Jmenován ještě nebyl a podle názoru ústavních právníků ani být nemusí, přestože to horní komora odsouhlasila.

Senátorům musel Fremr vysvětlovat své dřívější působení v roli soudce v tzv. kauze Olšany, v níž v roce 1988 odsoudil ve zmanipulovaném procesu mladíky za poškození hrobu sovětských vojáků.

Jako „ideového vůdce“ skupiny odsoudil i Alexandra Ereta, na němž přiznání vynutila StB. Ten přitom na hřbitově vůbec nebyl a u soudu to pak i říkal s odkazem na vynucené přiznání. Fremr řekl, že o zapojení StB do kauzy nevěděl a je to pro něj novinka. Uznal, že řada důkazu byla pořízena protiprávně a soudci je správně neměli v líčení použít.