Plán na rušení finančních úřadů budí v některých obcích vášně

S plánem, podle nějž mají k 1. červenci zaniknout desítky pracovišť, nesouhlasí například starosta Holešova na Kroměřížsku Rudolf Seifert (BEZPP, za Koalici pro Holešov). Vzhledem k tomu, že se ministerstvo financí chystá zrušit i pracoviště v nedaleké Bystřici pod Hostýnem, zůstane na Kroměřížsku jen pracoviště v Kroměříži. Podle Seiferta je to málo, odůvodnil to mimo jiné tím, že po silnici je to z jednoho konce okresu, který má zhruba 103 000 obyvatel, na druhý asi 75 kilometrů.

„Lidé jsou různě elektronicky a digitálně gramotní, je velká skupina lidí, kteří nejsou vůbec. A aby se všechno řešilo přes telefon a e-maily, nebo museli lidé jezdit třeba z Podhradní Lhoty až do Kroměříže, je velmi podivné. Nechápu, proč nemohla v kroměřížském okrese zůstat aspoň dvě pracoviště,“ řekl starosta.

O chystaném zrušení pracoviště se prý dozvěděl náhodou před několika dny od pracovníků finančního úřadu. Oficiální oznámení obdržel v úterý.

„Způsob, jak stát komunikuje se samosprávami a podobně, je úplně katastrofický. Připadá mi, že se snaží svoje kompetence omezovat tak, aby za chvíli nebyl ani životaschopný,“ poznamenal Seifert.

Kritika zaznívá i z dalších samospráv. „Je to opak stylu, že je potřeba státní správu přiblížit lidem. Zrušili katastrální úřady, poštu nám naštěstí nezruší, ještě jde o to, jestli nám zruší pracák (pobočku úřadu práce). Uvědomuji si, že se musí začít šetřit. Předpokládám, že největší náklady na tu správu dělají mzdy. Radost z toho ale nemám, kdybychom to řešili my, tak jinou cestou,“ poznamenal třeboňský starosta Jan Váňa (ODS) a nastínil i to, kde vidí prostor.

„Když se podíváme na úřad ombudsmana, kde mělo být dvacet lidí a dnes je tam 80 právníků, když se podíváme na NKÚ, který sice dělá možná užitečnou práci, ale nemá žádné pravomoci, když se podíváme na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran, na nešťastnou inkluzi, kdy nám vzniklo 25 000 asistentů ve školách… Prostor na úspory tady je,“ dodal.

Záměr kritizuje také radnice v městě Kaplice na Českokrumlovsku. „Pokud chtějí někde něco rušit, ať je to finanční úřad, nebo snižování stavu lékařů, je to pro občany vždycky špatně,“ zlobil se kaplický místostarosta Václav Mikeš (SPD).

Návrh ministerstva financí nevítá ani vodňanská radnice. „Určitě to není dobře pro občany. Nevím, co s tím budeme schopni udělat, má se za námi zastavit vedoucí finančního úřadu ze Strakonic. Jestli bude možnost, abychom to zvrátili, budeme se o to snažit. Teď sem jezdí na odloučené pracoviště do Vodňan (pracovníci finančního úřadu) dva dny v týdnu,“ řekl vodňanský starosta Martin Macháč (ANO).

Řada starostů ale kroku ministerstva naopak rozumí. Odkazují při tom na to, že většina podnikatelů je nucena podávat přiznání skrze datové schránky.

„Stejně jsou (podnikatelé) nuceni všechna přiznání dělat datovkami, takže se to snížení služeb dotkne starších občanů a důchodců, kteří zase s finančním úřadem až tolik společného nemají. Z mého pohledu je to nezbytný vývoj zeštíhlování státní správy a město asi proti tomu úplně brojit nebude. Stejně nedosáhneme žádné úlevy, protože už je rozhodnuto,“ uvedl například starosta Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku Zdeněk Rolinc (BEZPP, za Nestraníky).

Budova finančního úřadu je v jeho obci pronajatá úřadu práce. „Finanční úřad tam má jednu kancelář, kde snad jsou dvě hodiny týdně, asi ve středu. Takže situace se z mého pohledu nijak zásadně nezmění,“ řekl starosta města se zhruba 8000 obyvateli.

Podle místostarosty Votice na Benešovsku Jiří Slavík (Votičáci Spolu) je logické, že v době digitalizace a elektronizace se osobní styk se zmenšuje. „Ale samozřejmě z pohledu venkovského městečka je každá služba dobrá, neradi bychom přicházeli o nějaké další služby,“ prohlásil.

Votice chtějí přestavět budovu finančního úřadu na školní družinu. S rekonstrukcí objektu, který úředníci využívají jen zčásti, město počítá už delší dobu. Zrušením pobočky finančního úřadu se na plánech radnice mnoho nezmění. Kromě družiny by v budově mohla být i služebna policie a horní část lze přestavět na byty.

Ministerstvo financí od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho 56 budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí.

Podobně jako nyní zaznívala na adresu státu kritika i v souvislosti s plánovaným rušením 300 z 3200 poboček pošt. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) jsou obě situace do jisté míry srovnatelné.

„Stát snižuje náklady, rozdíl je v tom, že Česká pošta je v kritické finanční situaci, a proto jsou a  budou opatření radikálnější. Podmínkou je, tak jako v případě pošty, aby služby, které finanční úřady poskytují, byly občanům stále k  dispozici,“ sdělil ČTK.

V budoucnu si umí představit, že některé služby, které dnes poskytují finanční i jiné státní úřady, mohou být lidem dostupné právě prostřednictvím základní sítě poboček České pošty.