Hlavní obsah

Petr Pavel stále odpovědi dluží

Aktualizováno

V sobotu zveřejnilo Právo pod titulkem „Kandidát na prezidenta by měl o sobě říkat pravdu. On to nedělá“ svědectví Pavla Beneše, spolužáka prezidentského kandidáta generála Petra Pavla ze speciálního kurzu, který připravoval frekventanty na to, „být pomocníky vojenských přidělenců, být jejich očima při výkonu výzvědných činností na území cizího, nepřátelského státu v rámci Varšavské smlouvy“.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Petr Pavel

Článek

Beneš se podle svých slov rozhodl promluvit veřejně, protože nechce mít za prezidenta člověka, který by něco zakrýval, „protože ho to stejně jednou dožene“.

V sobotu na Facebooku Petr Pavel obvinil Právo, že šíří lži a pomluvy a že je neobjektivní, protože neotisklo vyjádření dvou jiných spolužáků

Právo se obrátilo na Petra Pavla s konkrétními dotazy k obsahu článku. Proč tvrdí, že se ve zpravodajském kurzu připravoval na práci vojenského diplomata, když byl podle svědectví jeho spolužáka určen pro agenty, kteří měli provádět pod diplomatickým krytím výzvědnou činnost?

Další dotaz se týkal jeho počínání v době, kdy byl předsedou základní organizace KSČ v jejich ročníku. Beneše v září 1989 předvolali na výbor a tam ho zkritizovali za to, že se v soukromé debatě s několika spolužáky zastal petice Několik vět. Petr Pavel u toho jako předseda ZO KSČ jistě byl.

Několik vět

Petice zveřejněná koncem června 1989. Text poukazuje na aktivizaci občanské veřejnosti a její potírání komunistickou mocí. Signatáři volají po skutečných systémových změnách a svobodné a demokratické diskusi.

Požadují okamžité propuštění politických vězňů, konec omezování shromažďovacích svobod a pronásledování nezávislých iniciativ, svobodná média, respekt k požadavkům věřících, aby projekty měnící životní prostředí měla možnost posoudit veřejnost a odborníci a aby se otevřela diskuse o 50. letech, Pražském jaru, invazi států Varšavské smlouvy a normalizaci.

Za peticí stojí Charta 77. Hlavními iniciátory byli Václav Havel, Jiří Křižan, Stanislav Devátý a Alexandr Vondra.

Spolužák Petra Pavla: Měl by o sobě říkat pravdu, ale nedělá to

Prezidentské volby

Místo odpovědi na konkrétní dotazy zaslal Pavel v pátek Právu pouze vyjádření, že s Benešem neměl nikdy žádný konflikt a že jeho vzpomínky ho mají poškodit v dobře rozjeté prezidentské kampani.

V sobotu na Facebooku už rovnou obvinil Právo, že šíří lži a pomluvy a že je neobjektivní, protože neotisklo vyjádření dvou jiných spolužáků, které připojil ke svému textu.

Právo tato vyjádření zmíněných spolužáků nepublikovalo, protože nebyli přítomni na kritickém jednání výboru ZO KSČ a jejich vzpomínky byly z tohoto hlediska irelevantní.

Anketa

Je pro vás důležité, co prezidentský kandidát dělal před listopadem 1989?
Rozhodně ano
83,7 %
Spíše ano
5,4 %
Ne
10,9 %
Celkem hlasovalo 16086 čtenářů.

Názor koalice na Pavla se nemění

Benešova tvrzení o kontroverzní minulosti Pavla nevzbudila mezi lídry vládní koalice zvláštní pozornost. Pavel je přitom jedním ze tří prezidentských uchazečů, které koalice Spolu začátkem října nepřímo podpořila poté, co došla k rozhodnutí, že nepostaví vlastního kandidáta. Vedle vysokoškolské učitelky Danuše Nerudové a nezávislého senátora (s podporou ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) Pavla Fischera.

Za „podporovatelného“ jej však spolu s Nerudovou označil i předseda Pirátů Ivan Bartoš a obdobně se v nedávné minulosti vyjádřil i lídr STAN Vít Rakušan.

Facebook vrátil historikovi na web stažený příspěvek o Petru Pavlovi

Domácí

„Jak už jsme řekli, koalice Spolu přímo nepodporuje žádného prezidentského kandidáta,“ sdělil v neděli Právu premiér a předseda ODS Petr Fiala. „Tři osobnosti, které se pro kandidaturu rozhodly, mohou podle nás vykonávat funkci prezidenta republiky v souladu se základními hodnotami, které zastávají naše strany, a to i přes to, že vnímáme i negativa, jež jsou s nimi někdy spojována. Na našem rozhodnutí není potřeba nic měnit,“ doplnil předseda vlády.

„Smutné vzpomínání“

K sobotnímu článku v Právu se na Twitteru vyjádřil exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

„Docela smutné vzpomínání na to, jak to chodilo v kurzu pro komunistické špiony. Dnes nemá smysl soudit, ale také nemá žádný smysl umístit tyhle vzpomínky až na Pražský hrad,“ napsal.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám