Článek
Nedostatek financí se podle pražského radního pro školství Zdeňka Kováříka (ODS) výrazně dotkne rozpočtu hlavního města. „Dohromady je to necelých 900 milionů korun, které budeme v příštím roce doplácet,“ řekl Novinkám Kovářík.
Ze zmíněné částky potřebuje město zhruba 230 milionů na zaměstnance ve vlastních školských organizacích a 677 milionů přerozdělí městským částem, které zřizují zejména mateřinky a základní školy. „Už jsme je v rozpočtu našli, co nám zbývá,“ povzdechl si Kovářík.
Peníze budou chybět navzdory tomu, že stát na nepedagogy v roce 2026 vyčlení přibližně o dvě miliardy korun více než letos. Problém vznikl zejména proto, že resort školství nezohlednil reálnou výši platů uklízeček, školníků či administrativních pracovníků ve školách.
Jejich „tabulkové“ platy jsou často nízké nebo i pod minimální mzdou, a ředitelé škol jim proto přidávali peníze určené primárně pedagogům, což celkové sumy zkreslovalo.
V novém systému již takovéto doplácení nebude možné, což sice může zlepšit finanční situaci učitelů, ale zároveň zhoršit finanční ohodnocení ostatních zaměstnanců škol. Zřizovatelé o ně ale nechtějí a ani nemohou přijít, a proto mnozí z nich na jejich platy přidají školám peníze ze svého rozpočtu.
„Nejen v Praze to je do minusu, ale u nás je ten minus největší,“ uvedl Kovářík a připomněl, že nejde jen o rok 2026. „Doplácení nás čeká i v budoucnu, výsledná částka se přitom může měnit,“ doplnil s odkazem na to, že suma, kterou stát bude zřizovatelům v dalších letech posílat, se bude odvíjet od výběru daní.
Dopočítají se těžko
Podobně jako Praha jsou na tom i další města. „V rámci Ostravy jde podle našich předběžných výpočtů o výpadek zhruba 108 milionů korun pro celé město, takže není pravda, že by nám vláda kompenzovala náklady, jak to tvrdí. V rámci platů nepedagogů budeme v minusu,“ uvedla pro ČTK náměstkyně pro školství v Ostravě Andrea Hoffmannová (Piráti).
Mluvčí Kladna Vít Heral zároveň upozornil, že města zatím stále přesně nevědí, jaké budou mít náklady ani kolik peněž dostanou.
„Na výdajové straně rozpočtu na nepedagogické pracovníky, ostatní neinvestiční výdaje a provozní výdaje škol nejsou v současné době známy nárůsty některých významných položek jako například navýšení tarifních platů provozních pracovníků, rozsah údržby, služeb IT, navýšení zákonného pojištění odpovědnosti či naopak očekávané snížení příjmů z úplaty za předškolní vzdělávání,“ popsal pro Novinky.
Ministerstvo školství zveřejnilo předběžnou kalkulačku pro obce, která ukazuje, kolik peněz mohou očekávat. Ta však vychází z údajů pro minulý školní rok a zároveň nemůže zohlednit daňové výnosy, ze kterých peníze plynou, protože jejich výše bude jasná až na počátku příštího roku.
Podle dřívějších odhadů bude Kladnu pro příští rok chybět asi 11 milionů korun. Kladenský magistrát se ale zavázal dbát na to, aby změna principu financování nedopadla negativně na nepedagogické pracovníky. „A to i za cenu případné optimalizace ostatních položek rozpočtu škol,“ dodal Heral.
Ministerstvo školství avizovalo, že zřizovatelům poskytne metodickou podporu a chystá sérii konferencí, workshopů a seminářů, které zástupcům samospráv i škol pomohou s přechodem na nový model financování.
