Článek
Studie zkoumala 1656 lidí narozených v letech 1975 až 1997, tedy generaci, která rozhodovala o svém směřování v postkomunistickém období. Závěry studie potvrzují formativní vliv rodinného prostředí. Podle studie je klíčem k vysokoškolskému titulu rodinné zázemí, ale i okolí. Rozhodující význam má pak vzdělání rodičů a stabilita rodiny.
„Mladí lidé z rodin, kde alespoň jeden z rodičů dosáhl vysokoškolského vzdělání, měli více než osminásobnou šanci na dosažení vysokoškolského vzdělání oproti svým vrstevníkům z rodin, kde ani jeden z rodičů neměl maturitu,“ uvedl autor studie Josef Bernard z Národního institutu SYRI.
„Efekt sousedů“
Zkoumal se také kulturní kapitál rodiny ve formě množství knih v domácnosti. „Lidé, kteří vyrůstali v rodinách s méně než dvaceti knihami, měli šestkrát nižší šanci na vystudování vysoké školy než ti, kteří měli doma více než 200 knih,“ sdělil Bernard.
Důležitá je také stabilita rodinného zázemí. Ti, kteří vyrůstali v rodinách se svými biologickými rodiči, měli zhruba dvojnásobnou šanci na dosažení vysokoškolského titulu oproti ostatním.
Marginální pravděpodobnosti získání vysokoškolského vzdělání generace narozené po roce 1975
Dalším poznatkem je, že ženy mají téměř dvojnásobné šance vystudovat vysokou školu než muži. Podle mluvčího institutu Filipa Vrány to vyplynulo z odpovědí více než 1650 lidí, kteří se do výzkumu zapojili.
Vyplynulo ale také to, že vliv na vzdělání má i místo bydliště. Dětství strávené ve více vzdělané lokalitě podle studie zvyšuje šanci na dosažení vysokoškolského titulu.
„Jedním z možných vysvětlení je takzvaný efekt sousedů. Pravidelné setkávání s lidmi s vyšším vzděláním může zvyšovat vzdělanostní ambice dětí i rodičů,“ sdělil Bernard.
Podle něj se vzdělanost v místě bydliště odráží v sociální skladbě spolužáků, se kterými dítě chodí do školy. „Vyšší vzdělanost je typická pro velká města, která se vyznačují většími možnostmi výběru školy nebo snazší dostupností univerzit,“ poznamenal.
Data ale naznačují, že pravděpodobnost studia na vysoké škole zvyšuje i vyrůstání v lokalitách, kde jsou stabilnější rodiny a nižší rozvodovost. To se často týká venkovských oblastí a jihovýchodní části republiky.
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI)
Je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze a ústavů Akademie věd ČR.
Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z těchto institucí.
Má získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit.
