Článek
Expertní skupinu svolalo české ministerstvo životního prostředí a pověřilo ji, aby rozhodla, zda je hluk způsoben výhradně činností v polském dole. Poprvé se odborníci sejdou na jaře.
„K překročení hlukových limitů došlo letos dvakrát. Nejedná se tedy o ojedinělý případ,“ potvrdil hejtman Martin Půta (SLK). Při prvním narušení výše povolené hlukové hladiny v dubnu přijalo vedení dolu přijalo technická opatření ke snížení hlukové zátěže.
„Pokud komise výsledky měření potvrdí, využijeme veškeré dostupné prostředky k tomu, abychom se dočkaly adekvátní nápravy,“ slíbil Půta.
Stěna u Turówa funguje, ale bez sebemenšího efektu pro Česko
K překročení limitů hluku došlo během prvního kola měření prováděného od 17. do 25. dubna a během čtvrtého kola měření prováděného od 18. do 25. září, kdy hluk na české straně hranice krátkodobě překročil noční hygienický limit 40 decibelů.
Vyplývá to ze zprávy ostravského zdravotního ústavu. Měřilo na české straně v zahradách domů v Uhelné a Oldřichově na Hranicích a v Polsku u obce Opolno-Zdrój. Ve druhém, třetím a pátém kole bylo vše v normě.
„I když polský zmocněnec po čtvrtém měření české straně sdělil, že zástupci polské strany zaslané hodnoty analyzovali a neshledali pravděpodobné, že by byl důl odpovědný za všechny faktory vedoucí k překročení přípustné hladiny hluku, byly v areálu dolu instalovány tří protihlukové kryty na hnacích stanicích dopravníků a sady tichých válečků na vybraných dopravnících umístěných na jižní hranici dolu,“ uvedl Václav Židek (Piráti), liberecký krajský radní pro resort životního prostředí a zemědělství.
S ohledem na nevhodné meteorologické a povětrnostní podmínky nelze v zimním období provádět objektivní měření hluku. I z tohoto důvodu se schůzka expertní komise plánuje až na počátek jara příštího roku.
Hnědouhelný důl Turow ležící u polsko-českých hranic
Důl Turów
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku, ale zejména ztráty podzemní vody a také zvýšené prašnosti nebo poklesu půdy. Polská strana už vybudovala podzemní bariéru, která by měla bránit odtoku vody, před hlukem a prachem z dolu by měl lidi na české straně ochránit zemní val, na kterém se pracuje.
Monitoring dopadů těžby uhlí na české území je součástí dohody o řešení vlivu těžby, kterou premiéři Česka a Polska podepsali loni 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za způsobené škody 45 milionů eur.
Liberecký kraj bude podle radního Václava Židka (Piráti) nově na dálku měřit i pohyb v budovách způsobený těžbou. Do projektu, který má ukázat, jak těžba ovlivňuje statiku budov, je zatím přihlášeno 19 soukromých a obecních objektů. Do budoucna kraj počítá, že by jich mohla být až stovka.
FOTO: Bełchatów a Turów, největší znečišťovatelé ovzduší v Evropě
