Kalousek: Ať vláda začne šetřit a propouštět u sebe

Jsme sice v polovině prázdnin, ale mohl byste oznámkovat vládu a opozici?

To jsem nedělal nikdy, protože známkování od jedničky do pěti není vhodné ani u dětí ve škole.

Myslel jsem slovní hodnocení…

Opozice se předvedla ve vládě. Zanechala v rozvratu veřejné rozpočty a za covidu zemřelo mnohem víc lidí, než muselo, což konstatovali odborníci.

Hlavně tu zanechala pachuť z konfliktu zájmů a ze zvýhodňování jednoho z největších českých podnikatelů, který byl zároveň premiérem. Zaplať pánbůh, že to skončilo a že tu máme vládu, o jejíž demokratičnosti nemůže být pochyb, a ta vláda si zaslouží podporu.

Zklamaný jsem z její rozpočtové politiky. Všichni, kteří jsme ji vítali, jsme věřili tomu, že udělá změnu v nezodpovědné, populistické Babišově rozpočtové politice. To se nekoná. Poslední možnost má vláda u rozpočtu 2024. Před třemi měsíci pět předsedů koaličních stran představilo konsolidační balíček a ústy premiéra Fialy tam řekli, že díky balíčku bude schodek rozpočtu v příštím roce 210 miliard. Od té doby se neobjevila žádná informace, která by ospravedlnila, proč by měl být ten schodek vyšší.

Pokud své sliby dodrží a nerozplynou se v populistických tlacích a výmluvách, tak si ta vláda zaslouží podporu.

Ale zatím ji moc nepodporujete a spíše ji za hospodaření kritizujete. Už vám někdo vytkl, že to okopávání kotníků přeháníte?

To nemohu přijmout, nikomu neokopávám kotníky. Říkám pouze to, co říkám posledních 20 let, že není možné mít 300miliardové deficity – a říkaly to i vládní strany. Vždy jsem razil odpovědnou rozpočtovou politiku a je to jeden z důvodů, proč byla založena TOP 09. Pokud začne vláda konsolidovat, tak nebudou mít většího podporovatele.

Řekl vám někdo, že se mu to nelíbí?

Ano, že se mu to nelíbí nebo že ho to mrzí, ale nikdo si mi netroufl říci, že nemám pravdu. Oni jen chtějí, aby ta pravda nebyla slyšet. Ale ona musí být slyšet, protože si nemůžeme zvyknout na 300miliardové deficity. Naopak si myslím, že hlasitě vyřčená pravda může přispět k nápravě.

Často jste říkal, že kompromis není sprosté slovo, a ta pětikoaliční vláda je jeden velký kompromis, tak bych být jimi vaše slova, že by měli například zrušit tři ministerská místa, za okopávání kotníků považoval.

Zrušení těch tří zbytných ministerstev bez agend by nebylo zásadní pro veřejné rozpočty, ale je to symbol. Když říkají, že budou šetřit a propouštět lidi, tak by měli začít u sebe. Vláda tento symbol neudělá, to ale nebude fatální. Fatální bude, když nesplní slib postupně snižovat deficity.

Podle ministra financí Stanjury je konsolidační balíček vyvážený a dotkne se každého v zemi. Jak se líbí vám?

Mohu ten balíček tři hodiny plynule kritizovat, ale dělal jsem podobné šetřicí balíčky ve vládách, které měly tři subjekty, a vždy to bylo k uzoufání, takže si umím představit, že v pěti to bylo ještě horší. Proto považuji skoro za zázrak, že dokázali udělat podobnou dohodu. Každá strana si to jistě představovala jinak. Osud kompromisu je většinou takový, že se nelíbí nikomu. Podporuji to, protože výsledek by měl posloužit ke snížení státního deficitu. Ale podle mého ten balíček nedokáže zajistit rozpočet se schodkem 210 miliard a vláda by měla udělat další úspory, protože mezitím výdaje znovu navýšila.

Kde se dá ještě šetřit?

V počtech zaměstnanců a platech ve veřejné správě – a tím nemyslím jen úředníky –, tam počty za posledních deset let nabobtnaly o 20 procent. Dá se škrtnout mnohem víc dotací než za 54 miliard. Mrzí mě, ale respektuji to, že v balíčku je malý zásah do mandatorních výdajů. Ty jsou největším problémem. Jediným zásahem byly parametrické změny, které teď schválila Sněmovna v důchodovém systému.

Pochopil jste, proč do mimořádných valorizací důchodů nesáhla vláda dřív, když věděla, že hrozí obří inflace?

To jsem nepochopil, protože desítky expertů vládě blízkých ji zaklínaly, že s tím musí něco udělat. Podle mého už neměla být ani valorizace na konci roku 2022 a už měla vláda vědět, jak to celé vyřešit. Ale vše udělala na poslední chvíli pod rizikem ústavní žaloby.

Všichni si to vysvětlují tak, že čekala na prezidentské volby.

To neberu. Nevěřím, že by to ovlivnilo prezidentské volby, protože rozhodovaly úplně jiné faktory. A i kdyby to i volby ovlivnilo, tak v našem prezidentském systému funkce prezidenta nestojí za desítky miliard ročně.

Je v tom konsolidačním balíčku podle vás něco zcela mimo?

Jsem velký fanda toho, že se tři sazby DPH sníží na dvě. Zavedení třetí sazby za ministrování Babiše jsem pokládal za hloupou chybu. Ale nechápu v okamžiku, když jediným účelem toho balíčku je ušetřit co nejvíce peněz, proč udělali konstrukci DPH tak, že státní rozpočet připraví o peníze, a navíc způsobem, který se lidem nelíbí.

To mi přijde politicky velmi nevýhodné. Když jsem jako ministr financí potřeboval více peněz do státního rozpočtu, tak jsem navrhl zvýšení DPH. Všichni mi za to nadávali, ale získal jsem pro rozpočet víc peněz. To bylo fér, ale vláda nechá z DPH lidem více peněz, ale přesto dostane vynadáno. Kdybych to mohl udělat po svém, tak bych počkal na odeznění inflace a pak bych zjednodušil DPH tak, aby to bylo rozpočtově minimálně neutrální. Ale vláda to dělá tak, že bude mít ztráty politické, ale i finanční.

Jaké další mandatorní výdaje byste osekal?

Přehodnotit by si zasloužil příplatek na bydlení a řada dalších dávek. Pan ministr Jurečka slíbil, že sociální dávky zjednoduší, tak mu držím palec, ale utekly dva roky – a nic.

Co platy státních zaměstnanců?

Nemyslím si, že se jim musí za každou cenu snižovat platy, ale že jich musí být míň. Před deseti lety státní rozpočet platil 413 tisíc lidí, teď 496 tisíc. Chápu, že vzhledem k bezpečnostní situaci se musely navýšit počty vojáků. Chápu, že když je víc dětí, že je potřeba o něco víc učitelů. Ale mírně pochybuji o armádě 40 tisíc pedagogických asistentů. Názor těch, kteří křičí, že státních zaměstnanců máme pořád málo, že potřebujeme kvalitní veřejné služby, musím respektovat, ale zároveň musí říci, kde na to sehnat peníze. Z daní, které vybíráme, na ně nemáme.

Na toto téma jste napsal, že chybí 90 tisíc lidí firmám ve výrobě a stejný počet přebývá ve státní správě. To přece dělali komunisté, kteří hnali intelektuály do továren.

Na Twitteru používáte zkratky – a tato zkratka byla samozřejmě okamžitě zneužita, že přemýšlím jako bolševik, ale z toho mě snad nikdo nepodezírá. Je fakt, že náš pracovní trh je mimořádně přehřátý, pořád je víc pracovních míst než nezaměstnaných, což je také jeden z důvodů inflačních tlaků. Když propustíte pár desítek tisíc lidí, tak by se přehřátý pracovní trh mohl ochladit. Každý dnes sežene práci, a nemusí hned do výroby.

Inflace teď každý měsíc klesá. Premiér Fiala se chlubí, že je to hodně jejich zásluhou. Souhlasíte?

Chápu každou vládu, která se snaží každý pozitivní vývoj vysvětlit jako svoji zásluhu. Všichni víme, že vláda na tom žádnou zásluhu nemá, protože rozpočtová politika vlády byla a stále je velmi silným proinflačním tlakem.

Jak je možné, že v Česku je pořád dvojnásobná inflace než v eurozóně?

Tady je těch tlaků víc než v eurozóně. V málokteré zemi byla tak zadržena poptávka v době covidu. Nevyrábělo se, restaurace neobsluhovaly, ale braly se podpory, což byly čisté inflační peníze. Přispěly samozřejmě drahé energie a máme tu specialitu, že máme nesmírně přehřátý pracovní trh.

Měli bychom takovou inflaci, kdybychom platili eurem?

Asi ano. I další země, které platí eurem, si prošly inflační vlnou. Samozřejmě zastánci eura argumentují tím, že kdybychom měli euro, nemáme velkou inflaci. Odpůrci eura zase říkají, že bychom měli inflaci ještě větší. To není korektní. Já si přeju euro. Z řady důvodů si myslím, že pro českou ekonomiku by bylo nejlepší mít euro, ale nemyslím si, že kdybychom měli euro, tak bychom měli menší inflaci. Takto jednoduchá rovnice to není.

Proč jste se pustil do půtky s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem kvůli dotační akci Oprav dům po babičce? Vždyť je to jenom pokračování Zelené úsporám, což je program, který byl i za vaší vlády.

Bylo to v úplně jiném objemu a za úplně jiných podmínek. Tehdy jsme nedávali investorům 50 procent. Je to nešťastné nejenom ekonomicky, ale také politicky. Jestli vláda říká, skončíme s dotační ekonomikou, musíme šetřit, tak nemůže ve stejný čas říct, že zhruba čtyřiceti tisícům milionářů v této zemi dá milion dopředu na rekonstrukci jejich nemovitostí často rekreačního charakteru.

Souhlasím s tím, že budeme muset vynakládat velké peníze na úsporu energií a na dekarbonizaci. Koneckonců peníze z Modernizačního fondu EU jsou na to určeny, ale to neznamená, že je musím utratit za každou cenu. Je to neefektivní a provokativní. Čtyřiceti tisícům lidí zvelebit jejich nemovitý majetek, z nichž drtivá většina by to zvládla i bez dotace. Sedíte proti jednomu z nich. Já jsem typický příklad, který má sto let starý dům po mamince. V Bechyni mám trvalé bydliště, v Praze, kde pracuji, bydlím v nájmu a do Bechyně dojíždím za rekreačním účelem a chci dům rekonstruovat. Mám dost sil a prostředků na to, abych ho zrekonstruoval. Mám si vzít milion od ministra Hladíka, když ho nepotřebuji, protože to zvládnu i bez něj?

Z čeho usuzujete, že je to 40 tisíc milionářů?

Každý, kdo má nemovitost, je milionář a nemovitost je aktivum, se kterým se dá pracovat, dá se zastavit. Koneckonců když na to nemám síly, tak ji prodám.

Co mladé rodiny, které si vezmou hypotéku?

Mohou dům prodat, zaplatit hypotéku a přestěhovat se do bytu. V tržním hospodářství vlastnit nemovitost není základní lidské právo. V nárokové a dotační společnosti je to jedno. Samozřejmě kdyby byl program namířen opravdu na mladé rodiny s dětmi, které tam opravdu budou bydlet a žít, tak by mě to tak nerozhořčovalo, ale takhle to není.

Co argument, že to půjde z evropských peněz, které by se jinak nevyčerpaly?

To jsou veřejné peníze stejně jako peníze ze státního rozpočtu, akorát jsou omezeny účelem. Ale i tak nikoho neopravňuje, aby je rozdal 40 tisícům milionářů na zvelebení jejich soukromého majetku. Mají být použity tak, aby z toho měla výhody co největší část veřejnosti. Kdybychom měli perfektně zateplené a energeticky zabezpečené všechny veřejné budovy, tak bych podobné akce chápal. Ale podívejte se na veřejné budovy, v jakém jsou stavu.

Říkáte také, že stát by neměl živit dotacemi firmy, které už měly dávno zkrachovat, a jejich zaměstnanci by mohli pomoci firmám, které jsou konkurenceschopné.

Inflace a nedostatek pracovních sil jsou hlavní brzdy naší ekonomiky. Pokud by se dotačními mechanismy často nezachraňovaly nebo neudržovaly při životě firmy, které tam vážou zaměstnance při poměrně neproduktivní výrobě, a firmy by zkrachovaly, tak zaměstnanci si práci najdou u firem, které nemohou dělat víc, protože nemají lidi.

Jaké firmy by podle vás měly zkrachovat?

Nechci se s nikým soudit. Prostě firmy, které by bez dotací nepřežily.

Agrofert a spol.?

Nemyslím si, že by zrovna Agrofert bez dotací zahynul, ale nefungoval by tak lukrativně a tak snadno.

Andrej Babiš napsal, že Fialův kabinet je nejhorší vláda, a vy jste mu na to odpověděl, že nejhorší vláda byla ta jeho a že současní ministři na rozdíl od něj nejsou zločinci. Z čeho vyvozujete, že je Babiš zločinec?

Protože zneužíval konflikt zájmů a udělal z toho společenskou normu. Samozřejmě je to v mediální řeči a není to opřeno o nějaký paragraf trestního zákoníku, ale když řeknu, že tato vláda se dopustila rozpočtového zločinu, což jsem také řekl, tak nemyslím trestný čin. Babišovu marketingu se podařilo přesvědčit spoustu lidí, že jeho zneužívání konfliktu zájmů je normální. To pokládám za mimořádný zločin, kterým chápání demokracie, právního státu a rovnosti šancí všech lidí neuvěřitelným způsobem poškodil.

To chápu, ale používat slovo zločinec mi přijde za hranou, to je člověk odsouzený za zločin. Když osvobodili amerického herce Kevina Spaceyho, podezřelého ze sexuálního zneužívání, tak jste napsal, že všichni lidé, kteří ho odsuzovali, by měli být příště zdrženliví a počkat na rozhodnutí soudu. Proč stejným metrem neměříte i Babišovi?

Tady se osm let v přímém přenosu měnila pravidla ve prospěch Agrofertu, osm let zasahovala státní správa ve prospěch Agrofertu. Měnily se dotační programy tak, aby na ně měl Agrofert legální nárok. Když mám sílu si schválit zákony a pošlu na hřiště svoje rozhodčí, kteří podle zákonů pískají, tak je jasné, že se chovám legálně. Ale je to nestydatost a zločin vůči rovným podmínkám a principům tržního svobodného hospodářství, takže slovo zločin je zcela namístě.

V prezidentské kampani jste kritizoval Petra Pavla. Jak teď hodnotíte jeho výkon?

Já jsem ho nekritizoval, já jsem ho jen nechtěl, to není kritika.

Kritizoval jste ho, že tam se svojí minulostí vůbec leze.

Myslím, že na Hradě jsme tuto minulost mít nemuseli. A to jsem ho ve druhém kole musel volit, protože alternativa byla ještě horší. Ale vůči jeho výkonu, který zatím předvádí, nemám sebemenší výhradu. Někdo to dělat musí a zatím s výjimkou nominace soudce Fremra neudělal nic, co by mě vážným způsobem urazilo.

Proč myslíte, že Roberta Fremra, který soudil za komunistů emigranty, navrhl? Hraje podle vás roli i to, že má podobné máslo na hlavě?

My jsme s panem prezidentem stejně staří a prožili jsme v komunismu polovinu života. Každý máme trochu jinou citlivost podle osobních zkušeností a podle zkušeností svých nejbližších. A pan prezident tu citlivost nemůže mít logicky vysoko. Nebo je to proto, že mu špatně připravili podklady. To se zeptejte jeho.

Ale ústavní soudce je něco jiného než soudce u obecného soudu. Přes Ústavní soud už nejede vlak, tam už není žádné odvolání, a proto je tam velmi důležitá důvěra každého z nás, že tam opravdu sedí lidé, které není možné zatlačit, kteří jsou tak pevní, že mohou opravdu rozhodovat jen na základě svého odborného názoru. A pochopitelně takovéto kaňky v minulosti důvěru lámou.

Co argument, že si to v porevoluční době odpracoval stejně jako prezident?

Určitě. Cožpak ho někdo soudil nebo mu bránil v kariéře? Jak pan prezident, tak pan doktor Fremr, jelikož byli schopní, tak to dotáhli opravdu daleko. Ale na funkci ústavního soudce nebo prezidenta není nárok a požadavky na kandidáty nemusí být jen profesní.

Diskusi o tom, kdo má sedět na Hradě, uzavřely prezidentské volby. Naivně jsem se domníval, že tím do značné míry skončila i diskuse o minulosti ostatních ústavních činitelů, ale koukám, že neskončila. Myslím si, že doktor Fremr je excelentní odborník, ale 33 let po listopadu nemusíme nutně mít na Ústavním soudu tuto minulost, která evidentně spoustě lidem vadí a spoustu lidí zraňuje.

Nechybí vám politika?

Politika mi chybí. Jenom si často kladu otázku, jestli to, co se dneska provozuje, je opravdu politika. Politika je souboj idejí a argumentů, ale v poslední době je to souboj aktivistických gest a hesel marketingových agentur. Je to vydáváno za politiku a po tom se mi opravdu nestýská.

Netoužíte se vrátit? Mluví se o tom, že byste mohl příští rok kandidovat do Senátu nebo do europarlamentu.

Já jsem to nikdy nevyloučil, ale netřesu se na to jak pejsek na jitrnici.