Sociální služby vinou škrtů skončí, varují neziskovky

Podle návrhu ministerstva financí by se spoluúčast u jednotlivých projektů navýšila u méně rozvinutých lokalit na pět procent, u lépe rozvinutých lokalit na deset procent, a v Praze dokonce na padesát procent.

„To by například pro Prahu mělo katastrofální důsledky,“ řekla Iva Kuchyňková z Iniciativy Za bydlení. Podle ní je ­nyní spoluúčast nulová, ministerstvo ji hradilo ze svého rozpočtu.„Jakákoliv spoluúčast pro nás znamená, že nebudeme o dotaci žádat, protože na to prostě nemáme peníze,“ konstatoval pak Jakub Dutka z Naděje, která pracuje s lidmi bez domova.

„Změna ohrozí služby v oblasti dluhového poradenství, služby pro rodiny, podporu sociálního bydlení,“ dodala Kuchyňková.

I ministerstvo práce vzneslo v připomínkovém řízení námitku, že kvůli změně by neziskovky přestaly projekty předkládat a dané služby by musel zajistit stát jiným způsobem, což by pro státní rozpočet bylo paradoxně nákladnější. „S touto úpravou nesouhlasíme,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Jakub Augusta.

Například podle Jakuba Sobotky z organizace Fokus Praha, která pomáhá lidem s duševním onemocněním, by museli omezit vzdělávání pracovníků, kteří pomáhají rodinám s takto postiženými dětmi.

Podle Kateřiny Dosoudilové z Člověka v tísni by se omezení dotklo i služeb pro sociálně a jinak ohrožené rodiny, kterým se nestátní neziskové organizace mohou věnovat na individuálnější úrovni než orgány sociálně-právní ochrany dětí. „Nebude do nich mít kdo docházet, aby jim pomáhal, a hrozí odebírání dětí,“ varovala.

Podle Kuchyňkové na to neziskové organizace upozorňovaly i v připomínkovém řízení, ale odpověď ministerstva prý byla, že se s ohledem na strategii vlády připomínky nevyslyší.

Zvýšená spoluúčast je součástí vládního plánu na úspory v oblasti dotací, kterými chce vláda snížit rozpočtové schodky o desítky miliard korun. Navrhovaná úprava se podle ministerstva financí nedotkne již realizovaných projektů, ale až těch, kde budou výzvy vypsány po schválení změn.

„Konečná podoba materiálu bude teprve schválena,“ řekla mluvčí resortu financí Gabriela Krušinová. „V navrhované verzi je i nadále stanoven podíl spolufinancování ze státního rozpočtu například pro oblast vzdělávání nebo veřejně prospěšné činnosti. Stát se tedy finanční spoluúčasti nezříká, ale pouze ji snižuje,“ dodala.

Podle neziskových organizací by to tak ohrozilo jejich čerpání z Evropského sociálního fondu. Kromě toho požadují, aby se do něj vrátilo 270 milionů eur, tedy asi 6,415 miliardy korun, z Fondu soudržnosti, které bývalá vláda Andreje Babiše (ANO) převedla ve prospěch infrastrukturních projektů. Tedy například na výstavbu dálnic. I ty totiž podle nich na sociální projekty chybějí, na řadu z nich totiž nevybyly peníze.

„Kvůli tomu už nyní nemůže naše organizace realizovat několik sociálních programů zaměřených mimo jiné na děti ve věku pět až čtrnáct let a jejich pečující osoby,“ uvedla Dosoudilová.

Podle Kuchyňkové se zatím vypsaly výzvy k podávání žádostí o peníze na sociální projekty za zhruba 5,1 mld. korun. Žadatelé v nich usilují o 9,8 miliardy korun. Řada z nich tak neuspěje, vypracované návrhy na pomoc potřebným končí v takzvaném zásobníku projektů.

Ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je proti zpětnému převedení peněz do Evropského sociálního fondu. Kdyby podle něj Česká republika měla infrastrukturu ve skvělém stavu a nepotřebovala infrastrukturní projekty, byla by to jiná. „Ale my potřebujeme infrastrukturní projekty včetně těch na bydlení, kdy potřebujeme stavět nové byty a nové domy. Takže já bych takový přesun nepodpořil,“ řekl.