Jak mít větší armádu? Na povinné vojně se politici neshodnou, někteří mluví aspoň o odvodech

Místopředseda Sněmovny a lidovců Jan Bartošek soudí, že armáda by měla dostat možnost obnovit minimálně povinné odvody. „Měli bychom se vrátit k povinným odvodům, protože branná povinnost v Ústavě zůstala,“ řekl Bartošek.

V případě válečného ohrožení všichni občané od 18 do 60 let mohou být vládou povoláni do zbraně. Armáda by podle Bartoška získala nejen informace o schopnostech a zdravotním stavu lidí, ale i o tom, kdo by chtěl vstoupit do aktivních záloh.

„Když stát neví, kdo by v případě krize šel do nemocnice a kdo na frontu, je slepý a hluchý,“ poznamenal.

Člen branného výboru Marek Ženíšek (TOP 09) vítá, že se o problému začalo diskutovat, protože se jasně ukazuje, že profesionální vojáci na všechny povinnosti a závazky k NATO nestačí. „Historie ukazuje, že pro konvenční konflikt je dostatečný počet dobře vycvičených záloh tím, co rozhodne o výsledku,“ řekl Novinkám a Právu Ženíšek. Kvůli agresivnímu Rusku už zavedli vojenskou službu v Pobaltí nebo ve Švédsku.

Místopředseda ODS a europoslanec Alexandr Vondra chce, aby ministerstvo obrany a generální štáb vybraly možnosti a o nich by měli politici začít vážně diskutovat, protože hrozeb ve světě přibývá. „Je ale víc možností mezi profesionální armádou a povinnou službou ve zbrani pro každého, když není válečný stav a obrana má problém s náborem,“ poznamenal Vondra.

Poslanec SPD a člen branného výboru Radovan Vích zrušení vojenské služby považoval vždy za chybu, která půjde jen těžko nahradit, protože armáda nemá lidské zdroje a ubytovací i školicí kapacity a chybí jí potřebný materiál a výzbroj. „Řešením je zavedení odvodů na základě dobrovolnosti s proaktivní rolí státu. To znamená úhrady zdravotního, sociálního a ušlé mzdy po dobu osmitýdenního výcviku jak odvedencům, tak jejich zaměstnavatelům,“ dodal Vích.

Další politici věří, že armádu a aktivní zálohy naplní, když službu vlasti zatraktivní. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) už vedou ministři diskusi, jak mladé lidi do armády nalákat.

„Můžeme všechny občany ubezpečit, že o návratu povinné vojenské služby neuvažujeme. Cílem je motivovat občany k dobrovolnému zapojení do obrany vlasti,“ vzkázal Novinkám a Právu premiér prostřednictvím mluvčí vlády Lucie Ješátkové.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že zjednoduší zdravotnické prohlídky pro zájemce, kteří chtějí projít odvodem.

Ministr vnitra a šéf STAN Vít Rakušan je také proti povinné vojně. „Podle mě je lepší jít cestou lepší motivace lidí v zapojení do dobrovolných aktivit, které posilují připravenost státu na krize, a to nejen vojenské,“ napsal Novinkám a Právu Rakušan.

Šéf branného výboru Lubomír Metnar (ANO) změnil názor. „Dříve jsem říkal, že by zavedení nějaké formy služby dávalo smysl, ale teď říkám ani náhodou, protože na to není armáda připravená,“ řekl Novinkám a Právu.

Souhlasil by s tím, aby se přidalo vojákům, stejně jako to prosazuje ministr vnitra u policistů a hasičů. Průměrný plat vojáka z povolání je skoro 45 tisíc hrubého, rotný má necelých 39 tisíc a armádní generál téměř 144 tisíc.

Vojenští experti upozorňují, že bezpečnostní situace vyžaduje od armády i politiků rychlou akci. Brigádní generál v záloze František Mičánek chápe, že politikům se do povinné vojny nechce, protože by jim to ubralo politické body. Radí proto udělat dobrovolnou službu v zálohách tak atraktivní, aby přitáhla tisíce zájemců.

„Stát jim musí poskytnout výhody, jako je zdravotní péče, rekreace, lepší přístup k místům ve státní správě, stipendia apod.,“ řekl Mičánek.

Generální štáb podle něj musí nejdřív připravit možné scénáře a dát politikům vybrat. „Aby diskuse byla k něčemu a politici sebrali odvahu a nebyl to strašák před volbami, tak musí vyrobit scénáře cílů a nákladů,“ poznamenal Mičánek.

Bezpečnostní analytik Daniel Koštoval tvrdí, že jediným receptem je znovu zavést povinnou vojnu a vybudovat rezervní armádu, která by měla alespoň čtyřicet tisíc rezervistů, což je desetinásobek současného stavu.

„Jen s profesionálními vojáky není možné zajistit vše potřebné pro ochranu republiky včetně podpory spojenecký vojsk, jejichž desítky tisíc vojáků by se mohly v krizi přes naše území pohybovat,“ řekl Koštoval.