Lotyšsko kvůli Rusku obnovilo povinnou vojnu. Uvažují o tom i další země

V Lotyšsku, které je členem Severoatlantické aliance, se od začátku roku vyžaduje, aby všichni muži s lotyšským občanstvím ve věku od 18 do 27 let absolvovali roční službu ve vojsku. Přitom země poté, co v roce 2004 vstoupila do NATO, povinnou „vojnu“ zrušila.

Lotyši povolaní do armády podle listu The Telegraph dostanou plat až 300 eur měsíčně (asi 7500 Kč) a budou ubytováni v kasárnách. Zařazeni mají být do jednotek složených z profesionálních vojáků, aby si osvojili jejich schopnosti a byli plně vycvičeni do boje. Lotyšský plán počítá s bojeschopným vojskem o síle 61 000 vojáků, ať v činné službě v armádních jednotkách, anebo v armádních zálohách.

Branná povinnost se vztahuje i na Lotyše žijící v cizině. Za odmítnutí služby v armádě hrozí pokuta či vězení, ačkoliv lze požádat o výjimku, například ze zdravotních důvodů anebo jako samoživitel rodiny, popřípadě kvůli dvojímu občanství, pokud si dotyčný už odbyl vojenskou službu v zahraničí.

V Lotyšsku se do vojska hlásí tolik dobrovolníků, že úřady dosud nemusely přistoupit k povolávání do armády. Sousední Litva obnovila obvody do armády už v roce 2015, po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym, zatímco Estonsko je nezrušilo, dodal list.

Ještě loni byla povinná „vojna“ ve 14 evropských zemích pro muže a ve dvou také pro ženy. Situace se kvůli válce na Ukrajině ale mění a mnohé země, které vojenskou službu zrušily, začaly měnit názor. Je mezi nimi například Francie, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko či třeba Německo.

Mohou se inspirovat v zemích, které si povinnou vojenskou službu zachovaly. Patří sem například Dánsko, kde si mohou službu v armádě dobrovolně odbýt i ženy. Nizozemsko zase povinnou službu nevynucuje a je jen na lidech, zda se rozhodnou nastoupit.

V Litvě zase nejsou povoláváni všichni, brance vybírá elektronický los. Ve Švédsku naopak muži i ženy dostávají dopis s dotazem, zda si myslí, že se hodí pro vojenskou službu. A pokud odpoví „ne“, povolávací rozkaz nedostanou. V Turecku muži bez vysokoškolského vzdělání musejí na vojně strávit 15 měsíců, vysokoškoláci pak 6 měsíců.

Norsko je pak prvním státem NATO, v němž byla zavedena povinná vojenská služba pro muže i ženy. Obvyklá doba služby je rok, ale může být i kratší, nebo naopak delší, záleží na dohodě.

„Vojnu“ si zachovaly Rakousko a Švýcarsko obklopené státy NATO, které je svým způsobem chrání. V obou zemích ale před několika lety proběhlo referendum, v němž lidé zrušení povinné vojenské služby odmítli. Sloužit musí také Finové, jejichž země je od loňského dubna v NATO. Povinnou vojenskou službu má i Moldavsko; nepřekvapí, že na vojnu musí také muži v Bělorusku.

V Česku od roku 2005 povinná „vojna“ není, ale branná povinnost vzniká občanovi ode dne, kdy dosáhne věku 18 let. Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.