Článek
Vyhraněné odpovědi poskytli respondenti na otázku, zda mají Spojené státy právo získat Grónsko. Celkově 69,7 procenta uvedlo, že USA rozhodně nemají právo na Grónsko, 16,7 procenta pak označilo odpověď „spíše nemají právo“.
Pouze 3,6 procenta Čechů v průzkumu zmínilo, že Spojené státy právo na autonomní dánské území rozhodně mají či spíše mají. „Čeští občané jasně odmítají územní nároky USA na Grónsko. I voliči Motoristů, kteří patří spíše mezi podporovatele Donalda Trumpa, jeho nároky na Grónsko odmítají,“ popsala Tereza Friedrichová, politická analytička NMS.
Sedm z deseti českých občanů si také myslí, že by Česko mělo jasně podpořit Dánsko a Grónsko. „U této otázky už se však voliči vládních a opozičních stran neshodnou. Zatímco naprostá většina voličů opozičních stran je pro vyjádření jasné podpory, jde o 90 až 93 procent z nich, u voličů vládních stran je to jen něco málo přes polovinu, konkrétně 51 až 57 procent,“ uvedli autoři průzkumu.
„Nesouhlas s tím, že by Spojené státy měly mít nároky na grónské území, doprovází mezi Čechy i požadavek na konkrétní akci. Pokud by se Andrej Babiš přidal k vyjádření podpory Grónsku a Dánsku ihned, ocenili by to jak vládní, tak opoziční voliči,“ zmínila Friedrichová.
„Kdyby neztrácel čas hledáním Grónska na mapě a reagoval dříve, měl šanci získat u opozičních voličů politické body,“ dodala politická analytička. Premiér Babiš totiž na téma amerických snah prohlásil: „Já jsem si koupil kvůli tomu glóbus za 15 tisíc, takovej krásnej, velkej, abych přesně viděl, kde to Grónsko je.“ Na dotaz, zda se může jednoznačně postavit za Grónsko, odpověděl, že to nemůže říct.
Když Donald Trump zmínil, že si území rozhodně nechce brát silou, Babiš následně prohlásil, že Grónsko je nedílnou součástí Dánska. Na podporu Grónska vydali společné prohlášení lídři osmi evropských zemí, konkrétně Dánska, Francie, Nizozemska, Německa, Spojeného království, Norska, Švédska a Finska. Trump jim následně pohrozil zvýšením cel.
Trumpův chaos vyvolává otázky
„Chaos vyvolaný nečitelnou zahraniční politikou vyvolává v českých občanech otázky, zda časy Severoatlantické aliance nejsou u konce,“ popsala Friedrichová. Dvě třetiny respondentů se spíše nebo rozhodně obávají, že americké snahy o Grónsko mohou poškodit NATO a vztahy mezi Spojenými státy a Evropou.
„Desetiletí budované vztahy a vazby mezi členy NATO se Trumpovi během jednoho roku podařilo narušit. Obavy mají zároveň i voliči ANO a SPD, kteří v minulosti spíše odmítali snahy Česka investovat do vlastní armády,“ přiblížila politická analytička. „Otázkou je, zda v nové situaci začnou své postoje přehodnocovat,“ dodala Friedrichová.
Důvěru českých občanů v Donalda Trumpa měřila agentura už v dubnu 2025, od té doby došlo ke zhoršení reputace amerického prezidenta. „Důvodem bude i jeho nepředvídatelné chování k evropským spojencům, ať už jde o zavádění a následné rušení cel, plány na získání Grónska či neustálé změny postojů k Ukrajině. Pár zbývajících podporovatelů najdeme spíše mezi vládními voliči, ani tam jich ale není mnoho,“ popsala politická analytička NMS.
Trumpovi nevěří přes 88 procent voličů Spolu, a dokonce 95 procent voličů STAN. Také v případě ANO více než 61 procent spíše nebo rozhodně americkému prezidentovi nedůvěřuje. U Motoristů je to přes 56 procent, u SPD více než 55 procent.
Součástí průzkumu byl i úkol označit Grónsko na slepé mapě. Správně jej označilo 73 procent občanů, pět procent určilo Island a 22 procent vybralo jiné místo na mapě, často pobřeží Norska.
Průzkum pro Novinky proběhl na vzorku 1011 respondentů, sběr dat se uskutečnil 22. ledna.
