Článek
„Rada míru je téma, které je pro veřejnost velmi čerstvé a nové. Velká část si názor teprve utváří. Postoj veřejnosti tak teprve bude krystalizovat,“ uvedla Tereza Friedrichová, politická analytička NMS.
Značná část veřejnosti podle průzkumu nestojí o užší spojenectví Česka se Spojenými státy na této platformě. „To vládě komplikuje situaci v zahraniční politice, kde USA měly být partnerem vlády Andreje Babiše místo Evropské unie,“ doplnila Friedrichová.
Radu míru založil prezident Trump s tím, že ji doživotně povede jako předseda s právem veta. Původně měla rada řešit mírový proces v pásmu Gazy, ale zakládací charta se obecně věnuje řešení konfliktů po celém světě. Členství je možné na tři roky, za stálé členství je nutné složit poplatek jedné miliardy dolarů (zhruba 20,8 mld. Kč).
Česko už dostalo do této organizace pozvánku, zatím však není jasné, jak na ni vláda odpoví. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek oznámil, že Česko vyčká na postoj spojenců v Evropské unii a NATO. K radě, do níž už odmítly vstoupit Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo či Velká Británie, je skeptická i česká veřejnost.
Téměř 58 procent občanů soudí, že Česko by nemělo požádat o členství v Radě míru, čtvrtina to neumí posoudit. Nejvíce vyhraněný postoj mají voliči Pirátů, členství v radě odmítá 88 procent z nich. V případě voličů koalice Spolu má pak odmítavý postoj 65 procent z nich.
Ani voliči vládních stran však nejsou horlivými zastánci nového projektu. U voličů ANO členství odmítá 54,3 procenta z nich, pro je 14,6 procenta. Také příznivci Motoristů si ve většině, byť těsnější, nepřejí, aby Česko bylo v Radě míru, členství odmítá 51,1 procenta z nich. U voličů SPD je proti přes 45 procent, pouze 17 procent je však pro, přes 37 procent se nedokázalo rozhodnout.
