Článek
(od našeho zvláštního zpravodaje)
„Abych byl upřímný, panuje tu velká úzkost. Je velmi těžké být v této situaci Gróňanem. Samozřejmě hlavně pro Gróňany v Grónsku, ale také pro Gróňany tady v Kodani, protože je to jejich vlast. Naše vlast,“ popsal Novinkám Lars Lerche, který má v Grónském domě na starost organizaci kulturních akcí. V kontrastu s bouřlivou atmosférou pouličních protestů týkajících se Grónska panuje ale v kavárně centra až meditativní klid.
„Poslední rok bylo velmi důležité, že jsme měli tento bezpečný prostor, kde se můžete setkávat s ostatními Gróňany, protože je velmi těžké zůstat sám se všemi těmi pocity ohledně toho, co bude další krok USA,“ dodává s tím, že návštěvníků v Grónském domě v době krize rozhodně přibylo, přičemž sami Gróňané mezi nimi stále převažují.
Od mnoha z nich tu prý slyšel, že je úleva být zase mezi svými. „Protože si nemusíte nic vysvětlovat. Problém je, že v dánském kontextu jste velmi často považováni za nějaké ambasadory Grónska. Tolik Dánů a také dalších cizinců se ptá na nejrůznější otázky. Je velmi těžké mluvit o současné situaci, protože musíte být domorodci, abyste plně pochopili tu bolest a úzkost. Je pro nás velmi těžké to vysvětlit ostatním,“ popisuje. Potvrzuje tak i naši zkušenost - nedůvěra až nevraživost vůči hovorům s cizinci je u Gróňanů rozhodně častější, než jsme zvyklí.
Ostražitost v komunitě je ale pochopitelná. „Navzdory značnému pokroku se Inuité (představující až 90 procent Gróňanů - pozn. red.) stále potýkají s překážkami v plném požívání svých lidských práv v Dánsku i Grónsku,“ konstatovala ještě v roce 2023 zvláštní zpravodajka OSN pro práva domorodých obyvatel Cali Tzayová ve svém prohlášení na konci desetidenní oficiální návštěvy obou zemí.
Například podle zprávy Dánského centra pro výzkum sociálních věd z roku 2022 byla u žen narozených v Grónsku pětkrát až sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že jim budou odebrány děti, než u dánských matek. V zemi se hodně diskutovalo o změně standardizovaných jazykových a psychologických testů používaných sociálními službami k posouzení způsobilosti rodičů, když zaznívala kritika, že jsou silně kulturně zaujaté.
Jednou z nejbolestnějších kapitol nedávné historie bylo nucené zavádění antikoncepce nezletilým inuitským dívkám, které v různé intenzitě probíhalo od 60. let až do počátku 90. let. Oficiální omluva od dánských úřadů, respektive od dánské premiérky Mette Frederiksenové, zazněla až loni, po hromadné žalobě dotčených žen. A také poté, co se o Grónsko znovu intenzivně začaly zajímat USA.
