Hlavní obsah

Cizinka nemusí platit půl milionu za péči o předčasně narozenou dceru

5. 1. 2022, 11:02

Fakultní nemocnice Brno neuspěla s dovoláním k Nejvyššímu soudu ve sporu o uhrazení více než půl milionu korun, který požadovala za péči o předčasně narozené dítě od jeho ukrajinské matky. Kvůli předčasnému porodu, který se odehrál v roce 2012, neměla holčička sjednanou komerční pojistku ani veřejné zdravotní pojištění. Podle soudu zákon s takovouto eventualitou nepočítal.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Podle Nejvyššího soudu matka ani její manžel nic neporušili, žili v Česku legálně, pracovali a přispívali do systému zdravotního pojištění. Předčasnému porodu nemohli zabránit. Navíc bylo podle soudu „fakticky vyloučeno“, aby dítě ihned komerčně pojistili, a to vzhledem k předčasnosti porodu, souvisejícím zdravotním komplikacím a zdrženlivému postoji komerčních zdravotních pojišťoven k pojišťování nemocných cizinců.

Soudní spor trvá od roku 2016. Městský soud v Brně původně uložil matce povinnost zaplatit nemocnici více než půlmilionové náklady na péči. Krajský soud v Brně ale rozhodnutí později změnil, upozornil na mezeru v právní úpravě, žalobu zamítl a jeho verdikt nyní potvrdil také Nejvyšší soud. Předčasně narozené dítě mělo ještě dvojče, kvůli kterému je veden další spor.

Rozsah pojištění musí stanovit politici

Komplikovanou situací některých cizinců a jejich dětí narozených v ČR se už v roce 2017 zabýval Ústavní soud. Zamítl tehdy návrhy na zrušení části zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Návrhy podaly pražské soudy na základě komplikované situace matek z Ukrajiny. Jedna si musela zaplatit náklady spjaté s porodem, druhá měla hradit lékařskou péči o dítě.

Ústavní soud nepřiznal cizincům právo na bezplatnou zdravotní péči

Domácí

Podle ústavních soudců není neobvyklé ani podezřelé, pokud se úroveň sociálních práv u různých skupin obyvatelstva liší podle těsnosti jejich vazby ke konkrétnímu státu. Je úlohou zákonodárců, aby stanovili vhodný rozsah veřejného zdravotního pojištění a bezplatné péče. Do politické diskuse o rozsahu zdravotního pojištění nechtěl Ústavní soud zasahovat.

Soud však tehdy nebyl jednotný, nález přijal jen těsně. Sedm soudců mělo odlišné stanovisko. „Konkrétní zájem na ochraně finančních prostředků státu nelze považovat za natolik závažný, aby mohl ospravedlnit takové omezení finanční dostupnosti zdravotní péče pro děti,“ stálo v odlišném stanovisku podepsaném také předsedou soudu Pavlem Rychetským a místopředsedou Jaroslavem Fenykem.

Reklama

Výběr článků