Hlavní obsah

Ústavní soud nepřiznal cizincům právo na bezplatnou zdravotní péči

Právo, Petr Kozelka
Aktualizováno

Fakt, že cizinci nemají v Česku nárok na bezplatnou zdravotní péči, neodporuje Ústavě. Konstatovalo to ve středu plénum Ústavního soudu (ÚS), když nevyhovělo návrhu dvou pražských soudů, které navrhovaly zrušit část zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle verdiktu soudu zákon jasně vymezuje, kdo má nárok na veřejné zdravotní pojištění, a kdo si musí sjednat pojištění u komerčních pojišťoven nebo si péči platit sám.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Článek

Pražské soudy se na ÚS obrátily s případem dvou Ukrajinek. Jedna z nich byla v Česku legálně zaměstnána, ale na konci ledna 2013 jí skončila platnost povolení k zaměstnání, a tím i její pracovní poměr. Když o dva měsíce později porodila, byla v tuzemsku jen na základě povolení k dlouhodobému pobytu a povolení k trvalému pobytu dostala až v červnu. Nemocnice proto po ní požadovala náklady za porod.

Ve druhém případě vymáhala další nemocnice po ženě, která porodila, náklady spojené s péčí o jejího novorozeného syna. Ačkoli byla totiž žena v době porodu účastnicí veřejného zdravotního pojištění, její syn nikoli.

Bezplatná péče pouze pro občany

Plénum se soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem upozornil, že právo na ochranu zdraví náleží každému člověku na území České republiky, právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění je ale přiznáno pouze občanům.

„Rozhodující podmínkou ale není existence státního občanství, nýbrž trvalého pobytu, respektive sídlo nebo trvalý pobyt zaměstnavatele, u kterého jsou tyto osoby zaměstnány. Dělicím kritériem tedy není otázka státního občanství, nýbrž faktického sepjetí jedince a státu v podobě pobytu či výkonu práce na jeho území,“ vysvětlil Šimíček.

„Ačkoli ÚS vnímá obtížnou situaci obou cizinek, má současně na zřeteli, že v tomto řízení jde o kontrolu norem, kdy by vyhovění podaných návrhů mělo obecné dopady, aniž by byly blíže rozlišeny konkrétní okolnosti jednotlivých případů,“ dodal Šimíček.

ÚS nebyl ve svém názoru jednotný, z patnácti soudců bylo sedm proti včetně předsedy soudu Pavla Rychetského.

Reklama

Výběr článků

Načítám