Článek
Ti nemívají skrupule a mohou vlastníky domů tlačit k přehnaným cenám nájmu či odprodeje. Nebo se mohou snažit parkoviště, jichž na sídlištích bývá málo, přeměnit na stavební parcely pro bytové domy nebo tyto pozemky využít jako páku na obce při koupi sousedních obecních pozemků.
Noví vlastníci se mohou také snadno vyvázat z povinnosti se o majetek starat a například v zimě nemusí uklízet sníh.
Podle pražského magistrátu se problém týká většiny sídlišť v hlavním městě a úřad kvůli těmto převodům vede přes sto soudních sporů.
Jeden takový svár se v dubnu tohoto roku rozhořel kvůli pozemkům na sídlišti v pražském Chodově, kde SPÚ dvěma restituentům vydal nejen předzahrádky, ale i chodník a hektar vnitrobloku, na němž leží tři dětská hřiště a který je lemovaný přístupovou cestou pro záchranáře.
Nemají žádné zákonné limity
Obecně sice platí, že povinnost zachovat cestu přes pozemek přechází při prodeji na nového vlastníka, ale podle nálezu Ústavního soudu 268/06 ze dne 9. ledna 2008 toto pravidlo je použitelné jen při prodeji. Kupec totiž nemovitost přebírá s vědomím, že vlastnické právo je chodníkem či jinou komunikací již omezeno.
„Tento závěr však nelze podle Ústavního soudu vztahovat na případ stěžovatelů, kteří nabyli vlastnické právo k pozemku od hlavního města Prahy v restituci,“ stojí v nálezu.
Dále soudci konstatují, že by „bylo proti smyslu vlastnické restituce, pokud by (restituenti) sice získali vlastnické právo, ale zatížené veřejným užíváním pozemku“.
Podle právníků Josefa Fiřta a Václava Klepše z advokátní kanceláře KF Legal restituenti tak nemají žádné zákonné limity pro to, jak s majetkem naložit.
„Lze si tedy podle našeho názoru představit i situaci, že chodník bude restituentem bez náhrady zrušen, nebo na něj bude zamezen vstup třetím osobám,“ sdělili Právu.
Obyvatele sídlišť před možnou šikanou nových vlastníků neochrání ani to, kdyby na pozemku byl chodník chráněn jako věcné břemeno. „Do budoucna by se mohl v rámci zákonného postupu domáhat odstranění těchto věcných břemen,“ uvedli právníci.
Restituentům soudy přikleply náhrady
Noví vlastníci nemusejí o získané chodníky ani příliš pečovat. Podle advokátů z KF Legal mohou vyžít paragrafu 27 odstavce 5 zákona o pozemních komunikacích, kde je jen uvedeno, že „chodníky, na kterých se pro jejich malý dopravní význam nezajišťuje schůdnost odstraňováním sněhu a náledí, je vlastník povinen označit“.
Podle magistrátu Prahy, kde je vydávání pozemků ležících v bezprostřední blízkosti panelových domů nejmasívnější, jde hlavně o předzahrádky, v menší míře o parkoviště a někdy právě i o chodníky.
Pozemky vydává Státní pozemkový úřad bez jakékoli dohody s magistráty a obecními úřady.
Podle mluvčí pražského magistrátu Petry Hrubé ale pohyb obecního majetku hlídají a ve všech restitučních případech se obrátili na soud s žádostí o zrušení převodu majetku.
„V současné době je evidováno 101 sporů tohoto druhu. Ze 13 soudních sporů pravomocně ukončených v poslední době bylo úspěchu – alespoň v části – dosaženo v sedmi případech,“ řekla Právu Hrubá.
V případech, že magistrát neuspěje, se restituenti domáhají soudně nájemného a finanční kompenzace za to, že ponechají pozemek k veřejnému užívání. „S těmito žalobami ve většině případů jsou vlastníci pozemků – restituenti – úspěšní,“ uvedla pro Právo mluvčí.
Vydávání chodníků a parkovišť není pod ochranou
Restituce hlavně ve velkých městech – zvláště to platí o Praze – se vlečou už 24 let. Podle SPÚ zbývá dořešit 130 komplikovaných sporů.
Důvodem je, že velká část pozemků ve městech byla zastavěna a nedá se vydávat, a pozemkový úřad nemá dostatek náhradních stejně kvalitních pozemků. Proto začal vydávat pod tlakem restituentů, jimž se několikrát podařilo se svými stížnostmi uspět u Ústavního soudu, i zbytky bývalých nemovitostí, které leží v okolí panelových domů.
Podle mluvčí SPÚ Moniky Machtové nemůže úřad při vydávání dělat mezi pozemky rozdíl. „Ústavní soud dospěl k závěru, že pozemek, který je samostatnou parcelou, nelze považovat za součást stavby a představuje samostatně způsobilý předmět majetkových vztahů. Nelze tedy tvrdit, že takové pozemky tvoří nedílnou součást věci jiné,“ uvedla Machtová.
Ani vydávání chodníků a parkovišť není pod ochranou. Ústavní soud v roce 2010 totiž konstatoval: „Zpevněnou asfaltovou plochu, parkoviště či obdobně zpevněné plochy pokryté asfaltem, štěrkem, betonem, makadamem, živcem či jiným typem zpevnění nelze považovat za stavbu bránící vydání pozemku a je třeba takový pozemek vydat.“