Blažkova novela o žalobcích tvrdě narazila

Stříž v pondělí Právu řekl, že budou mít k návrhu řadu připomínek a v některých bodech s ministerskou předlohou vyloženě nesouhlasí. Největší třecí plochy vyvolává způsob odvolávání a jmenování nejvyššího žalobce, na kterém se zatím nedohodli ani politici vládních stran.

„Bohužel se nepodařila úplná koaliční shoda, takže očekávám velké debaty, zejména co se týká způsobu jmenování a odvolání nejvyššího státního zástupce, kde jsme ke shodě nedošli,“ řekl ministr Blažek Právu.

Jeho domovská ODS a některé další strany chtějí podle ministra zachovat stávající znění zákona, že šéfa žalobců odvolává a nového následně jmenuje vláda.

Navíc k výměně nejvyššího státního zástupce nebude muset uvádět důvody.

Jiní koaliční partneři, například Piráti, žádají, aby bylo možné sesadit šéfa státních zástupců pouze v kárném řízení u Nejvyššího správního soudu. Navíc v případě konkrétních a předem daných důvodů.

„Některé strany včetně ODS říkají, že je-li za soustavu státního zastupitelství odpovědná vláda, tak musí mít možnost odvolávat alespoň šéfa této soustavy, pokud nemůže odvolávat nikoho jiného. ODS chce, aby zůstal ohledně jmenování a odvolávání stávající stav, což znamená, že nejvyšší státní zástupce může být odvolán a nový jmenován kdykoli,“ uvedl Blažek.

Dodal, že za třicet let, co stávající zákon platí, s tím nikdy nebyl žádný problém.

Jenže ten nastal nyní v podobě ostrého nesouhlasu ze strany žalobců. A to právě v otázce odvolávání jejich šéfa, a navíc i délky jeho mandátu. Ten má být stejně jako v případě vedoucích vrchních a krajských státních zastupitelství sedmiletý.

„Tento bod byl po celou dobu trnem v oku v podstatě všem, protože postavení nejvyššího státního zástupce bylo vratké, ale s novým návrhem je to ještě horší. Zatímco podle současné úpravy je jmenován na dobu neurčitou, ale může být kdykoli odvolán vládou, podle té navrhované by měl mít mandát sedm let a kromě toho by mohl být ještě kdykoli bez udání důvodu odvolán vládou. Bude tedy ještě v horším postavení, než má dnes,“ řekl v pondělí Právu Stříž.

Zatímco u šéfů vrchních a krajských státních zastupitelství je v novele možnost jejich mandát v případě vítězství ve výběrovém řízení opakovat, u toho nejvyššího tomu tak není. Proto pro něj chtěli žalobci delší desetiletý mandát.

„Jasně to rozporujeme a budeme dávat zásadní nesouhlasné připomínky. Pokud má mít nejvyšší státní zástupce mandát, měl by odpovídat mandátům předsedů nejvyšších soudů, to znamená deset let,“ má jasno šéf žalobců Stříž.

Střížovi, ale i Unii státních zástupců by se víc zamlouvala možnost odvolání nejvyššího žalobce, kterou upřednostňují koaliční Piráti, tedy v kárném řízení.

„Souhlasím s tím, že nejvyšší státní zástupce je do jisté míry politická figura, takže nechť ho vláda odvolá. My ale preferujeme odvolávání v kárném řízení, které by bylo hotové za dva, tři měsíce bez možnosti opravného prostředku,“ poznamenal Stříž.

Nevylučuje prý i variantu, že by nejvyššího odvolávala vláda, ale mělo by se tak stát jen na základě kvalifikovaných důvodů přezkoumatelných soudem.

Střížovi vadí i to, že zatímco u šéfů nejvyšších soudů může prezident při jejich jmenování vybírat pouze z řad tamních soudců, v novém návrhu týkajícím se žalobců je varianta, že nejvyšším státním zástupcem se může stát i někdo mimo soustavu státního zastupitelství.

„Mohl by to být nejen státní zástupce, ale i soudce, advokát, soudce mezinárodního soudu. My si ale myslíme, že ta funkce není jen politická či organizační, ale ryze odborná záležitost s celou řadou osobních oprávnění, která vyžadují znalosti vnitřního fungování zastupitelství,“ dodal Stříž.