Článek
Z českých vládních politiků se ke Trumpovým slovům zprvu nikdo nevyjadřoval, později Novinkám na dotaz Babiš odpověděl: „Samozřejmě, že ta slova jsou nesmysl. Donald Trump svými výroky často rád provokuje, ale tohle je za hranou. Znevažuje to odkaz našich vojáků, kteří na spojeneckých misích položili život nebo byli zraněni.“ Během misí v Afghánistánu zahynulo 14 českých vojáků.
Rovněž ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve stejné souvislosti na dotaz Novinek sdělil: „Nasazení vojáků v Afghánistánu by nemělo být zpochybňováno. Jejich činnost podléhala velení NATO, avšak s tím, že vrchní velitel byl téměř vždy americký generál.“
Trump již několik týdnů opakovaně uvádí, že se Spojené státy na NATO nemohou spolehnout, protože by jim na pomoc v případě potřeby nepřišlo, ačkoliv už tak učinilo po teroristických útocích z 11. září 2001. Opravdovou smršť negativních reakcí ale vyvolal až ve čtvrtek, kdy v rozhovoru pro Fox News prohlásil, že se vojáci NATO ve válce v Afghánistánu vyhýbali frontové linii.
„Nikdy jsme je nepotřebovali. Řeknou, že nějaké vojáky poslali do Afghánistánu… a to udělali. Drželi se trochu vzadu, trochu od frontové linie,“ řekl Trump, za což sklidil kritiku ze strany Velké Británie, Polska nebo Itálie.
Británie měla po USA v Afghánistánu druhý nejvyšší počet padlých se 457 mrtvými, přičemž na třetím místě jsou Kanaďané se 165 mrtvými, kteří též spadají pod britskou korunu. Britský premiér Keir Starmer proto potom Trumpovy poznámky označil za „urážlivé a upřímně otřesné“.
V Afghánistánu také padlo 53 italských vojáků a více než 700 dalších utrpělo zranění. „Z toho důvodu jsou prohlášení, které zlehčují příspěvek zemí NATO v Afghánistánu nepřijatelná, obzvlášť když přichází ze spojenecké země,“ napsala na sociální síti X italská premiérka Giorgia Meloniová.