Článek
Rada míru se má podle Trumpa zaměřit na řešení globálních konfliktů, ale mnoho západních hlav států se k ní zdráhá přidat. Členství odmítly například Velká Británie, Francie nebo Španělsko. Diplomatická služba EU nyní varuje, že zakládací listina rady „vyvolává obavy z hlediska ústavních principů EU“ a „autonomie právního řádu EU také brání koncentraci pravomocí v rukou předsedy,“ napsala diplomatická služba EU, uvádí agentura Reuters.
Analýza dále podtrhuje, že se Rada míru významně odchýlila od mandátu, který jí v listopadu udělila Rada bezpečnosti OSN. Podle toho se měla tato entita zaměřit čistě na vyřešení konfliktu v Gaze.
Trump nyní uvádí, že to bude pouze prvním úkolem rady, ale že ta pak bude fungovat dál. Členství v ní je omezeno na tři roky, pokud státy se zájmem o trvalé členství nepřispějí na řízení organizace poplatkem ve výši jedné miliardy dolarů (20,5 miliardy korun). „Až bude tato rada zformovaná, můžeme dělat v podstatě cokoliv chceme. A budeme to dělat ve spojení s OSN,“ okomentoval založení rady Trump.
Pozvání do Rady míru obdržela i Česká republika, jak Novinkám potvrdila mluvčí úřadu vlády Karla Mráčková. Oddělení mezinárodních organizací mMinisterstva zahraničí k ní v současnosti pro vládu připravuje stanovisko.
Znepokojení z nové organizace amerického prezidenta ve čtvrtek vyjádřil i předseda Evropské rady António Costa. „O řadě elementů v zakládací listině Rady míru, co se týče jejího rozsahu, vedení a kompatibility s chartou Spojených národů, máme vážné pochyby,“ prohlásil Costa.
Zároveň předseda Evropské rady uvedl, že je EU připravená s USA dál spolupracovat na implementaci Trumpova mírového plánu pro Gazu. Podle toho měla Rada míru fungovat pouze jako mezinárodní prozatímní správa palestinského teritoria.
