Někteří rodiče mají jen dcery, další jen syny? Vědci částečně rozluštili odvěkou záhadu

Rodiny, do nichž se rodí pouze chlapci nebo pouze děvčata, jsou po celé generace poněkud kuriózní, přitom jich není zas tak málo. Rodiče, jejich přátelé i vědci si kladli otázku, zda je to jen náhoda, nebo jsou v některých rodinách dané předpoklady k plození dětí pouze jednoho pohlaví.

Proč na tom záleží? Nalezení odpovědi není jen otázkou zvědavosti. Pochopení, z jakých důvodů se to děje, je důležité pro reprodukční zdraví, evoluční biologii, a dokonce i pro politiku veřejného zdraví.

Nová, průlomová studie, která analyzuje záznamy více než 58 tisíc amerických žen a jejich téměř 150 tisíc porodů získané za období delší než šest dekád, zjistila, že pohlaví potomků není učebnicovým příkladem hodu mincí, jak jsme si dosud mysleli. Podle výsledků má každá matka určité predispozice – genetické, fyziologické nebo obojí – které ovlivňují pravděpodobnost narození chlapce nebo dívky.

Z hodin biologie si pamatujeme, že při početí je pohlaví věcí náhody. Spermie nesou buď chromozom X, nebo chromozom Y, takže každé oplodnění je nezávislé a šance na narození chlapce nebo dívky je zhruba 50 na 50. V řadě rodin ale tento vzorec nefunguje.

Kolik máte kolem sebe nebo přímo ve vaší rodině párů, jimž se narodili dva chlapci, a protože opravdu toužily po holčičce, zkusily to ještě jednou a pak ještě jednou a teď mají doma čtyři kluky? Kolik je rodin, kde po dvou děvčatech rodiče toužili aspoň po jednom klukovi a teď mají doma čtyři holky?

Výzkumníci zjistili, že rozdělení pohlaví potomků lépe než jednoduchému binomickému modelu odpovídá modelu beta-binomickému.

Co to znamená? V podstatě to, že každá rodina má svou vlastní „váženou minci“, mírně vychýlenou směrem k chlapcům nebo dívkám. Nejde tedy o klasický spravedlivý hod mincí.

Studie také odhalila zajímavé mateřské faktory spojené s narozením pouze chlapců nebo pouze dívek. U žen, které rodily ve vyšším věku, byla větší pravděpodobnost, že budou mít potomky pouze jednoho pohlaví.

Ačkoli ještě nejsou zcela jasné konkrétní biologické mechanismy, je známo, že změny reprodukčního prostředí související s věkem matky, především v důsledku hormonálních změn, mohou zvýhodňovat spermie s chromozomem X nebo spermie s chromozomem Y.

Vědci poté provedli celogenomovou asociační studii (GWAS), přičemž hledali genetické faktory. Podařilo se jim získat jeden z prvních důkazů, že genetika matky hraje roli v tom, jakého pohlaví děti budou. Objevili, že určité varianty DNA matky jsou spojené pouze s plozením dívek a určité zase pouze s plozením chlapců.

Je zajímavé, že jiné dědičné znaky, jako je výška, krevní skupina a barva vlasů, neměly se stejným pohlavím sourozenců žádnou souvislost.

Studie přináší také jeden obzvlášť praktický poznatek pro rodiče. Vypočítala podmíněnou pravděpodobnost, že další dítě bude stejného pohlaví jako předchozí sourozenci. Například po třech chlapcích byla šance na narození čtvrtého chlapce 61 %, po třech dívkách byla šance na narození čtvrté 58 %, ačkoli bychom předpokládali, že bude 50 %.

To znamená, že v rodinách, které už mají tři chlapce nebo tři dívky, není úspěch dalšího pokusu o početí dítěte jiného pohlaví 50 na 50. Pravděpodobnější je, že další potomek bude stejného pohlaví jako jeho sourozenci.

Tato studie vyniká masivním vzorkem, podrobnými údaji o matkách a inovativním využitím statistického modelování i genetické analýzy. Je však důležité si uvědomit její omezení. Účastnice byly převážně bělošky a šlo výhradně o americké zdravotní sestry. V době prvního porodu byl průměr 25,5 roku.

Studie také nepracovala s údaji o genetice otců, které pravděpodobně také hrají roli. Na ty se vědci zaměřují právě teď. Zajímá je, zda otcovské faktory přispívají podobným způsobem. Svá zjištění chtějí také ověřit zkoumáním rozmanitějších populací.