Článek
Podle organizace Zdravá generace, která zkoumá životní styl českých dětí a teenagerů, by děti od 6 do 12 let měly denně naspat 9 až 12 hodin a náctiletí ve věku od 13 do 17 let 8 až 10 hodin.
Každý druhý školák mezi 11 a 15 lety ale spí méně, než by bylo žádoucí. Ve školní dny se daří plnit spánková doporučení jen 51 % českých dětí. Chlapci jsou na tom o něco lépe než dívky. Ve všední dny spí dostatečně dlouho, to znamená, že naspí doporučený počet hodin, 53 % chlapců a 48 % dívek.
Pravidelný dostatečný spánek je důležitý pro dobré fyzické i duševní zdraví a celkovou kvalitu života. Má zásadní vliv na pozornost, chování, učení, paměť, schopnost ovládat emoce. Naproti tomu nedostatek spánku u teenagerů je spojený se zvýšením zdravotních rizik. Patří k nim depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita.
Mnoho dětí se snaží dohnat spánkový deficit tím, že o víkendech spí déle. Podle zjištění, která nabízí nedávno zveřejněná studie, dělají dobře. Ukazuje totiž, že teenageři, kteří si o víkendech dopřávají až o dvě hodiny spánku denně více než ve všední dny, vykazují ve srovnání s těmi, co spí o víkendech stejně dlouho jako ve školním týdnu, méně symptomů úzkosti.
Maximálně dvě hodiny navíc
Dorovnávání množství hodin spánku o sobotách a nedělích má ale určitá pravidla, která je potřeba dodržet. Pokud se to s počtem navíc naspaných hodin přežene, efekt je přesně opačný.
„Jak méně spánku o víkendech než ve všední dny, tak i podstatně více spánku o víkendech je spojeno se zvýšeným výskytem projevů úzkosti,“ uvádí hlavní autorka studie Sojeong Kimová z katedry klinické psychologie na Oregonské univerzitě v americkém Eugene.
„Naproti tomu mírná dávka ,doháněcího‘ spánku, což znamená nanejvýš dvě hodiny, je spojená se snížením množství příznaků úzkosti. Víkendový regenerační spánek tedy může být pro teenagery velkým přínosem,“ upozorňuje Kimová.
Jestliže tedy teenager obvykle vstává v 6:30, o víkendu si posune budíček nejpozději na 8:30.
Průběh studie
Odborníci do svého výzkumu zapojili 1 877 dětí s věkovým průměrem 13,5 roku. Délku spánku měřili pomocí zařízení Fitbit, které objektivně zaznamenávalo délku spánku ve školní a víkendové dny.
Ke sledování duševního zdraví použili Brief Problem Monitor–Youth, nástroj, v podstatě dotazník, který vyhodnocuje symptomy, jako jsou úzkost a špatná nálada.
„Následné porovnávání výsledků nám ukázalo a potvrdilo, že jen málo přidaného spánku oproti běžnému všednímu dni nebo příliš velký rozdíl mezi počtem hodin spánku v týdnu a o víkendovém dni naopak může přispívat k rozvoji příznaků, od nichž by měl pomáhat,“ zdůrazňuje Kimová.
Proč může mít více přidaných hodin opačný efekt
Na první pohled by měly hodiny odpočinku navíc smazat dluh z všedních dnů. Nadměrné spaní ale obvykle způsobuje problémy s usínáním v neděli večer a přispívá tak k dalšímu prohlubování spánkového deficitu.
Pokud rozdíl mezi délkou spánku o víkendech a ve všedních dnech přesáhne dvě hodiny, hrozí také „sociální jet lag“. Podle rozsáhlé mezinárodní zprávy, která ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací (WHO) vzniká každé čtyři roky a zapojil se do ní také tým z Univerzity Palackého v Olomouci, se to týká 37 % českých páťáků, 51 % sedmáků a 55 % deváťáků.
Sociální jet lag
Jde o obdobu klasického jet lagu spojeného s cestováním a překračováním časových pásem.
Představuje nesoulad mezi biologickými rytmy a společenskými povinnostmi – v případě školáků začátkem vyučování.
Dlouhé vyspávání a zůstávání v posteli třeba až do oběda také zkracuje dobu, po kterou jsou teenageři vystavení dennímu světlu. Vzhledem k tomu, že denní světlo je jedním z nejdůležitějších signálů pro obnovu uvolňování melatoninu, hormonu hrajícího klíčovou roli v regulaci bdění a spánku, jde o další nežádoucí efekt dospávání narušující spánkový cyklus.
Lepší než dospávání je prevence
„Úplně nejlepší cestou jsou samozřejmě pravidelné vyvážené dávky spánku. Náctiletí by tedy měli v ideálním případě spát každý den, čímž máme na mysli školní, víkendové i prázdninové dny, stejný počet hodin,“ doporučuje klinická psycholožka Sojeong Kimová.
Tak by totiž problémy způsobené nedostatkem spánku, včetně úzkostí, roztěkanosti, podrážděnosti a další stavů, ani nevznikaly. Víkendové dospávání nedokáže následky nedostatku spánku zcela smazat. Přínosné je v tom, že je pomáhá zmírňovat.
Vědecký tým se teď plánuje zaměřit na víceletý výzkum, jehož cílem je zjistit, zda a případně jaký vliv má víkendové dospávání na duševní odolnost člověka v dlouhodobém časovém horizontu.
