Hlavní obsah

Rodiče jako baviči: Proč dnešní mámy a tátové nesnesou, když se dítě nudí

4:10
4:10

Poslechněte si tento článek

Nudit se dnes pro mnoho dětí téměř není možné. Už od předškolního věku mají nabitý rozvrh plný kroužků a aktivit, které s nástupem do školy jen přibývají. Víkendy bývají plné výletů a rodinných akcí, a i když je dítě nemocné, táta s mámou často hledají, jak den smysluplně zaplnit. Děti tak ztrácejí prostor být samy se sebou a rodiče, hlavně matky, zase vlastní klid a síly.

Foto: Profimedia.cz

Mnoho dětí tráví velkou část svého volného času v organizovaných aktivitách, zatímco spontánní hra a chvíle nudy se postupně vytrácejí.

Článek

Tato neustálá péče však nese svou daň. Mnohé ženy se vzdávají vlastního odpočinku i prostoru pro sebe, což vede k psychickému i fyzickému vyčerpání. Tento stav bývá v zahraničí označován jako syndrom vyčerpané matky. A co víc, děti, které jsou neustále zabavované, se nenaučí zvládat chvíle nudy a samoty, které jsou zásadní pro vnitřní růst a tvořivost.

Co za tím vězí? Strach, touha, tlak

Podle Kláry Harazinové, mediátorky a lektorky specializující se na duševní zdraví dětí, jsou dnešní děti často přetížené fyzicky i psychicky. Ne kvůli zanedbání, ale kvůli přílišné snaze rodičů dát jim to nejlepší. Jenže i dobře míněné aktivity mohou vést k opaku: ztrátě vnitřního klidu a kontaktu se sebou samým.

„Přeplněný rozvrh dětí není vždy jen otázkou ambicí. Často odráží hlubší motivace – strach, že dítě ‚nebude stačit‘, snahu dopřát mu to, co rodič sám nezažil, nebo tlak okolí, kde platí nepsané pravidlo, že čím více aktivit, tím lepší rodič,“ vysvětluje Harazinová.

Kdy je toho už moc? Tělo a duše si řeknou

Podle odborníků je důležité vnímat varovné signály přetížení: únava, podrážděnost, ztráta zájmu, problémy se spánkem nebo tělesné potíže bez zjevné příčiny. Mnoho rodičů je přitom v dobré víře přehlíží nebo si je vysvětluje jako „období“.

„Doporučuji rodičům dívat se na týdenní režim jako na dýchání, musí mít nádech (škola, kroužky), ale i výdech (čas bez programu, bez tlaku, jen pro sebe),“ říká Harazinová. Ideálně by měly mít děti dvě až tři volná odpoledne týdně.

Studie ukazují, jak žijí dnešní děti

Mnoho dětí tráví velkou část svého volného času v organizovaných aktivitách, zatímco spontánní hra a chvíle nudy se postupně vytrácejí. Tento trend se objevuje napříč západním světem včetně USA nebo Velké Británie.

České studie potvrzují, že děti jsou často přetížené a nemají dostatek času na odpočinek a spontánní hru. Výzkum Sociologického ústavu AV ČR (2022) ukazuje, že nabitý program omezuje volný čas, a zdůrazňuje potřebu rovnováhy mezi aktivitami a odpočinkem.

Studie Státního zdravotního ústavu (2016) zase upozorňuje, že děti tráví průměrně dvě hodiny denně u elektroniky, což snižuje prostor pro fyzickou aktivitu a osobní volno. Přetížení organizovanými aktivitami tak může negativně ovlivnit jejich zdraví a pohodu, proto je důležité nechat dětem i čas být prostě dětmi.

Nuda jako dar: Jak se naučit nebát prázdného času

Moderní rodičovství má sklony k perfekcionismu. A tak se stává, že nuda je vnímána jako selhání. Dítko se „neučí“, „nerozvíjí“, „nezískává náskok“. Jenže právě v tichu a nečinnosti se může zrodit tvořivost, samostatnost i zdravé sebevědomí.

„Dítě nemusí být neustále někde vedené, učící se nebo rozvíjené. Jedním z největších darů, které mu můžeme dát, je prostor být samo sebou,“ připomíná Klára Harazinová.

8 důvodů, proč by se děti měly nudit

Nuda rozvíjí:

  1. Vynalézavost - když necháte děti samy vymyslet, co budou dělat, zapojí mozek na plné obrátky a baví je to víc, než kdybychom je pořád vedli za ruku.
  2. Tvořivost - pod dohledem dospělého s jasným cílem je fajn, ale volnost bez instrukcí je pro kreativitu tím pravým živlem. A možná budete překvapení, co vaše dítě už umí.
  3. Zvídavost - děti přirozeně chtějí poznávat, objevovat a zkoumat. Potřebují k tomu také dostatek času a klid, aby se mohly věnovat svému vlastnímu tempu.
  4. Důvěra - budujte vzájemnou důvěru. Ukažte jim, že jejich samostatná hra není hřích, ale příležitost k růstu.
  5. Pozorování - děti v tichu a bez rušení lépe vnímají svět kolem sebe a začínají chápat souvislosti, které by jinak přehlédly.
  6. Sebeuvědomění - zjišťují, kdo jsou, co chtějí, co je baví a co je pro ně důležité. Začínají poznávat sami sebe.
  7. Soustředění - dlouhé chvíle věnované vlastní činnosti pomáhají trénovat pozornost a schopnost soustředit se, což se v dnešním rozptylujícím světě cení víc než kdy dřív.
  8. Hravost - fiktivní hry, které si děti samy vymyslí. Rozvíjejí představivost a často vedou k nečekaným překvapením, třeba divadelnímu představení, které vás dokáže rozesmát i dojmout.

Zdroj: gokids.cz

Nechte děti objevovat svět, i když se nudí

Rodiče nejsou zlí ani líní. Jsou jen vyčerpaní, vystrašení a často i nejistí. A v takovém prostředí je těžké věřit, že stačí méně. Přitom právě to může dítěti dát nejvíc: čas, klid, důvěru. Ne baviče. Ale oporu, která mu dovolí růst svým tempem.

To ale neznamená, že bychom se dětem neměli věnovat. Společný čas má vycházet z radosti, ne z tlaku nebo povinnosti, že něco „musíme“.

A když nejsme neustále k dispozici? Děti se budou nudit. A to je v pořádku. Není to selhání, ale příležitost. Nevyhnutelná, obzvlášť pokud tráví hodně času doma, a právě proto tolik potřebná.

Související témata:

Výběr článků

Načítám