Hlavní obsah

Na Velký Blaník za rytíři, na Malý k poutní kapli

25. 1. 2023, 9:01

„V rozhodnou chvíli se Blaník otevře, rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory a svatý Václav, jeda na bílém koni, je povede na pomoc Čechům.“ Tak vypráví jednu z našich nejznámějších pověstí o blanických rytířích v knize Staré pověsti české Alois Jirásek.

Foto: Tereza Havlíčková

Z Malého Blaníku jsou hezké výhledy na Velký Blaník i s jeho rozhlednou.

Článek

Velký Blaník (638 m n. m.) se díky ní stal odnepaměti symbolem naděje a víry. Víry, že až bude českému národu nejhůře, zazelená se na Blaníku suchý dub, pramen pod ním vydá tolik vody, že se přeplní studánka a voda poteče po strání dolů. Poté se probudí rytíři ukrytí v hoře a v čele se sv. Václavem vyrazí vpřed.

Od rytíře ke Stonehenge

Na cestu za legendou se vydáme směrem od Louňovic pod Blaníkem. Z parkoviště následujeme červenou turistickou značku, která nás asi po 700 metrech zavede k rozcestníku, u něhož stojí kamenná socha rytíře. Ukazatel nám dává na výběr ze dvou možností. Pokračovat po kratší, zato náročnější cestě do prudkého kopce, nebo jít po delší, zelené.

Hrad Kašperk je klenotem šumavských lesů

Tipy na výlety

My se chceme projít, a tak volíme delší okruh. Cesta lesem je příjemná a vhodná i pro méně zdatné turisty. Za dalších 500 metrů dojdeme k blanickému Stonehenge. Mapa nám po levé straně ukazuje vyhlídku s Veřejovou skálou. Sestoupíme tedy mimo hlavní stezku a následujeme směrovku. Co se týče celkového značení k zajímavým místům, je trochu zmatečné a trasa by si zasloužila více upřesňujících ukazatelů. Oceňujeme alespoň naučné tabule se 14 zastaveními.

Skála se nachází na severozápadním úpatí hory a nejde přehlédnout. Traduje se, že právě v těchto místech lze nalézt onu bránu do nitra blanické hory. Jednat se má ale i o místo s jinou dimenzí, kde čas plyne docela jinak.

Příběh vypráví o dívce, která se vydala ke skále projít. Potkala tu neznámého muže, jenž ji poprosil o úklid jeskyně. Dívka souhlasila. Uvnitř spatřila mohutné klenuté stropy, ustájené koně a pospávající vojáky. Jak slíbila, prostor poklidila a vrátila se ze skály nazpět.

Doma na návsi se však stalo něco podivného. Všichni sousedé se seběhli a vyptávali se, kde celou tu dobu byla. Dozvěděla se, že čas strávený v jeskyni ji obral o celý rok. Takovýchto příběhů hovořících o časové smyčce se vypráví více.

Kolem Veřejové skály spatříme též menhiry a několik postavených mohyl z kamenů. Na jejím předpolí jsou dodnes patrné zbytky doposud nedatovaného opevnění. V její blízkosti byl v roce 1888 nalezen meč z přelomu 14. a 15. století a též keramika pocházející z 13. až 15. století. Podle jedné z hypotéz opevnění sloužilo k ochraně dolů u Blaníku.

Poté, co vylezeme na Veřejovou skálu a v okolí marně hledáme tajemný vchod do hory, se vrátíme zpět na cestu, kde pokračujeme dále k vrcholu. Cesta nás zavede třeba i na Slepičí skálu, z níž pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla.

Původní rozhledna podlehla větru

Po kilometru nás v cíli čeká odměna v podobě jak krásného výhledu, tak i možnosti malého občerstvení či zakoupení suvenýrů. Výstup na dřevěnou krytou věž postavenou ve stylu husitské hlásky (29,5 m) se 112 schody je spíše pro odvážnější. Nahoru vedou vcelku prudké, žebříkové schody. Součástí věže je též výklenek se svatováclavským oltářem. Venku je udělané posezení pro chvíle odpočinku. V případě nepříznivého počasí je možno ukrýt se i uvnitř.

Foto: Tereza Havlíčková

Veřejová skála je údajným vchodem do skrýše blanických rytířů.

Rozhledna získala svou dnešní podobu v roce 1941. První rozhlednu na tomto místě nechal již v roce 1895 vystavět kardinál František hrabě Schönborn. Poté byla roku 1914 upravena pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště. Šlo vlastně jen o 20 metrů vysokou dřevěnou věž bez vnějšího pláště, na niž se vystupovalo pomocí schodiště.

Postupem času chátrala a v polovině třicátých let 20. století na ni byl vstup pouze na vlastní nebezpečí. V roce 1936 se po náporu větru zřítila. Kromě rozhledny si na vrcholu můžeme prohlédnout Rytířské skály. Nedaleko od nich se táhnou kamenné valy keltského opevnění z doby halštatské, jež zde zůstalo patrné dodnes.

Byl poutním místem

Výstupem na vyhlídku náš výlet nekončí a my se přesuneme na sousední Malý Blaník (580 m n.m.), kde nás láká zřícenina poutní barokní kaple sv. Máří Magdaleny. Ani tady žádné přesné značení nehledejme. Ke kapli jsme došli spíše díky orientaci a mapě. Od spodního parkoviště k ní vede lesní cesta necelý kilometr. Na tento krátký výšlap doporučujeme nepromokavé boty, jelikož je tu cesta kvůli těžbě dřeva velmi neudržovaná a bohužel samé bláto. Krajina je však krásná. Vždyť se nacházíme v nejmenší chráněné krajinné oblasti v Česku.

Foto: Tereza Havlíčková

Rozhledna kopíruje vzhled husitské hlásky.

Samotná kaple z roku 1753 je magickou záležitostí a má své kouzlo. Byla vybudovaná na místě starší kaple doložené v 17. století a patřila k významným poutním místům. Na severovýchodě se pod sakristií nacházela jeskyně, na jejímž místě je dodnes patrná prohlubeň. V důsledku reforem císaře Josefa II. byla však již roku 1783 zrušena. Zříceninu kaple následně v 19. století obýval poustevník Antonín Zeman z Pacova. Říká se, že jeho duch stále v kapli pobývá a hlídá poklad, který je v ní ukryt.

Do Brány Šumavy za barokním skvostem, výhledy i tajemnými pověstmi

Tipy na výlety

Jak můžeme vidět, z kaple zbyly pouze obvodové zdi. Na jejím boku stála v roce 1887 dřevěná kaplička se sochou sv. Máří Magdaleny. Dnes tu najdeme pouze výklenkový oltářík, kam lidé nosí svaté předměty či svíčky. Uprostřed bývalého svatostánku náš pohled upoutá asi 200 let starý vzrostlý smrk s výškou 37 metrů zvaný „Farář“ nebo též „Velký mnich“.

Jedna pověst praví, že zde kdysi dávno žil samotářský mnich. Smrk v tomto neobvyklém místě vysadil záměrně, aby jej zpočátku ukryl před deštěm.

Od kaple je skvostný pohled na Velký Blaník. Na konci výletu nám akorát pomalu zapadá sluníčko a osvěcuje celý vršek i s rozhlednou, což je ten nejhezčí pohled z celého dne.

Reklama

Související témata:

Výběr článků